Za volantem nového Clia RS na závodním okruhu

Ve druhém dílu našeho představení nového Renaultu Clio RS vás seznámíme s našimi dojmy z jízdy s tímto zajímavým vozem. Získaly jsme je při novinářské prezentaci, konané na malém Autodromu ležícím na severním okraji Hradce Králové, v areálu místního letiště. Od Renaultu ČR to byla správná volba, protože pro prohánění malých hot-hatchů se tzv. Czech Ring ukázal být jako stvořený. Jezdilo se totiž na trati, která je velmi technická, většinou dost úzká a se spoustou pomalých i rychlejších zatáček. Dokonce se na něm nachází přejezd přes vyvýšený dřevěný můstek, na kterém si s vozem lze i skočit. Tato kratochvíle nám ale byla pořadatelem akce přísně zapovězena, protože při ní hrozilo poškození předního spoileru…
Nejdříve verze Sport
Schválně nejdříve sedáme do Clia RS v mírnější, či chcete-li kompromisnější, specifikací Sport. Přední sedadla shledáváme zdařilá. Jejich boční polštáře nejsou natolik extrémní, aby znesnadňovaly usedání a vysedání, ale jsou dostatečná pro to, aby tělu poskytly slušnou boční oporu při rychlých průjezdech zatáček. Skořepinová Recara, se kterými jsme měli tu čest při letošním testu Méganu R.S., jsou ale přece jenom ještě vyšší liga... S uspokojením registrujeme, že poloha řidiče vůči všestranně seřiditelnému volantu se ve srovnání s minulou generací Clia RS výrazně zlepšila (při výšce 188 cm jsme si sedačku samozřejmě spustili maximálně směrem k podlaze a volant co nejvíce přitáhli k tělu).
Na ovladači RS Drive, umístěnému na středové konzoli, přepínáme režim Normal na režim Sport. Při něm se mírně zvýší volnoběžné otáčky motoru, zostří se jeho odezva na pohyby plynového pedálu, aktivuje se zvukový signál upozorňující řidiče při vytáčení motoru na nutnost přeřazení na vyšší rychlost a řazení se přepne do sportovního modu (dochází při něm například k dřívějšímu podřazování a čas potřebný k přeřazení se zkrátí na 170 milisekund). Zároveň dojde ke zmenšení účinnosti posilovače řízení, stabilizační systém umožní při začínajícím smyku mírné vybočování vozu do stran a motor při vytáčení vyluzuje výraznější zvuk.
3,2,1 start!
Po patřičném předchozím školení na startu využíváme novou funkci Launch Control: levá noha drží stlačený brzdový pedál, ruce současně tisknou obě řadicí pádla směrem k volantu. Aktivace této funkce je signalizována na panelu přístrojů nápisem „Launch Control on“ a současně blikáním oranžové kontrolky. Pak už jen stačí plně sešlápnout pedál plynu a uvolnit levou nohu na brzdě a současně pustit pádla. Na poprvé se to zcela podaří jen málokomu, ale po chvíli tréninku si levá noha a ruce na nezvyklé úlohy zvyknou a akcelerace je pak působivě efektivní. Auto se z místa žene opravdu se značnou razancí, a protože je před námi nejdelší rovinka okruhu, řazení ponecháváme plně v režii samočinné převodovky. Vyšší převodové stupně tam padají opravdu bleskově a díky zvukovodu spojujícím sací trakt s prostorem za přístrojovou deskou se v kabině ozývá krásně sytý a chraplavý zvuk sání, který se pro uši řidiče brzy stane až návykovou záležitostí. Naopak výfukové potrubí vydává tlumené bručení vlastně jen při volnoběhu, za jízdy se kvůli přísným hlukovým normám ozývá jen minimálně, občas ale potěší prásknutím při razantním podřazování.
Na konci rovinky je nutné provést otočku o 180 stupňů kolem kuželu a zde oceňujeme dvě věci – že převodovka po pobídnutí levým pádlem umí najednou podřadit i o dva nebo dokonce tři stupně (pokud to dovolí omezovač otáček), tedy většinou. Někdy totiž naopak zaváhá a to je pak s radostí z jízdy i rychlým průjezdem zatáčky konec… Účinnost brzdové soustavy je opravdu velmi dobrá, tedy alespoň v prvních testovacích kolech. V pomalejších partiích trati s ostrými oblouky a častými krátkými akceleracemi několikrát měníme dvojku s trojkou a zase obráceně a tehdy zjišťujeme, že digitální ukazatel okamžité zařazené rychlosti je příliš malý, a proto při ostré sportovní jízdě hůře čitelný. Totéž ale platí také o digitálním zobrazování rychlosti v okénku mezi budíky. Myslíme si, že alespoň verze RS by si určitě zasloužila pořádný ručičkový rychloměr vpravo vedle otáčkoměru, to by mu ale musel udělat místo nesmyslně velký palivoměr… Navzdory přeplňování a nízko položenému vrcholu točivého momentu motoru neschází gradace výkonu ve vyšších otáčkách - na okruhu ze sebe vydává to nejlepší až mezi 4 až 6 tisíci otáčkami a to se nám velice zamlouvá…
Verze Sport je pro okruh příliš měkká
V navazujících rychlých pasážích pravá-levá-pravá-levá se ukazuje, že standardní verze je pro okruhové radovánky přece jen až příliš měkká a řízení trochu pomalé. Přepnutí do režimu Race přináší stoprocentní aktivaci manuálního řazení, do kterého již nijak nezasahuje elektronika (pokud tedy nehrozí zhasnutí motoru při zastavování nebo není aktivován omezovač otáček), přičemž změna rychlostního stupně se zkrátí na 150 milisekund. Také stabilizační systém je zcela vypnutý, takže už záleží jen na řidičově šikovnosti, aby rozdivočelý vůz zvládl. Ztuhnutí řízení v důsledku omezené účinnosti jeho posilovače se v režimu Race již dále nezvyšuje a je to dobře, protože by to bylo spíše na škodu. Řízení je totiž v obou sportovních režimech nepřeposilované a dostatečně přesné. Zpětná vazba od kol je na uspokojivé úrovni, tedy za podmínky, že to hodnotíme v dnešních měřítkách elektrických posilovačů…
Jak už jsme uvedli, v rychlých zatáčkách se karoserie dost výrazně nakláněla, to ovšem nebránilo tomu, aby auto předvedlo úctyhodnou přilnavost a uklidňující plynulost, s jakou se neutrální chování měnilo ve vrozenou nedotáčivost. Vyprovokovat na suchém kvalitním asfaltu záď ke smyku se ukázalo jako obtížnější úkol, než tomu bylo u předchůdce, ale nepochybujeme o tom, že na mokrém povrchu to půjde docela snadno. Novináři dávali autům pořádně za uši, takže na bocích karoserie za podběhy se již po několika kolech objevily černé mapy od odlétávajících kousíčků gumy z týraných pneumatik. Vnější hrany i předních poháněných kol přesto nejevily známky nějakého nadměrného opotřebení, což je neklamané znamení, že kola mají vhodně nastavenou geometrii i to, že podvozek dobře funguje i při opravdu razantním zacházení. Trochu horší to bylo s účinností brzdové soustavy – s narůstajícím počtem odjetých ostrých kol jejich chuť do práce zákonitě klesala, ale podobně by tomu za těchto extrémních podmínek bylo u každého auta, které nepoužívá keramické kotouče. Obdivovali jsme, jak dobře se v poměrně teplém počasí i po řadě ostrých kol na okruhu chladily motory, s jejich teplotou nebyl ani v takto náročných podmínkách vůbec žádný problém. Přitom v napěchovaném motorovém prostoru by nepropadla snad ani pětikoruna...
Vyplatí se příplatek za Cup?
Pro druhou polovinu testovacích jízd jsme sáhli po přiostřené verzi Cup a logicky jsme hned po nástupu aktivovali nejsportovnější jízdní režim Race. K dispozici jsme tedy měli auto v té nejostřejší podobě, jaká je zatím k mání. Velice jsme si pochvalovali rychlejší převod řízení, který v technických pasážích omezil naše ručkování po volantu. A také větší kola obutá do pneumatik s nižším profilovým číslem. Na českých nekvalitních vozovkách budou spíše handicapem, ale na okruhu jsou jasnou výhodou, protože autu hlavně ve výjezdech ze zatáček udělují více trakce. Spíše nemile nás ale překvapil nevelký rozdíl v nastavení podvozku – očekávali jsme totiž, že aspoň verze Cup bude opravdu nekompromisně tvrdá, ale to se nestalo.
Skutečným automobilovým nadšencům se tak naskýtá poněkud znepokojivá otázka, zdali je třicetitisícový příplatek za provedení Cup adekvátní investicí. Ve svých myšlenkách ovšem pravděpodobně zajdou ještě dál – chtě nechtě je totiž musí napadnout, zdali by nakonec nebylo lepší přejít od Renaultu ke konkurenci. Ne, vůbec si nestěžujeme na nedostatek výkonu, nové Clio RS je snad ještě rychlejší než jeho předchůdce. Vozy jako Opel Corsa OPC nebo Ford Fiesta ST ale nabízejí klasickou manuální převodovku a celkově o dost vyhraněnější sportovní charakter (nedávno jsme si na stejném okruhu ověřili, že totéž platí i o úhlavním nepříteli Clia RS – Peugeotu 208 GTI). Nové Clio RS zato můžete bez sebemenších obětí používat ke každodennímu ježdění nebo ho svěřit vaší přítelkyni, tak moc je přátelské a uživatelsky nezáludné. Jde ale o to, jestli to tak chcete. Vzrušující duše automobilového chuligána, která tak okouzlovala u předchůdce, se totiž u novinky již nevyskytuje, a pokud ano, tak jen ve velmi umírněné podobě. Renault tímto zásadním krokem hodlá oslovit podstatně širší řady potenciálních zákazníků než dříve a zřejmě se mu to i podaří. Určitě se ale najde i hodně příznivců Clia RS minulých generací, kteří budou novinkou zklamáni.
Bude Clio Gordini?
Pokud to vezmeme z té pozitivní stránky, tak civilnější a uvolněnější charakter nového Clia RS vytváří prostor pro ještě sportovnější verzi. Když si k tomu přidáme nedávné prohlášení provozního ředitele Renaultu Carlose Tavarese, že příští verze Gordini budou superostré modely stojící ještě nad verzemi RS a ne jen er-esa s modrou karoserií a bílými pruhy, je tu naděje, že milovníci nekompromisních ostrých Clií s manuální převodovkou a superostrým podvozkem se u Renaultu v dohledné době také dočkají. Ovšem, pokud nebudou chtít čekat, ještě stále mohou zamířit ke koncesionářům Renaultu pro Twingo RS nebo Mégane RS!
Na závěr ještě jedna důležitá informace: nový Renault Clio R.S. má na českém trhu stanovenu základní cenu 564 900 Kč, za paket Cup se připlácí 30 000 Kč. Podrobný ceník samozřejmě naleznete na stránkách www.renault.cz.
(26.6. 2013) Fotografie autor textu a Renault
Roman Poláček
Galerie
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |














