Home page    Historie    Modely    Prototypy    Tuning    Sport    Testy    Technika    Informace    Srazy    Kontakt    Naši partneři    Manuály    Stránky členů    Diskuzní forum    Členská sekce

Renault Twingo 1.0 Intens - městský specialista (I. díl)

Třída minivozů, někdy též označovaná jako segment A, tvoří nejnižší patro automobilového trhu (pokud tedy odhlédneme od mikroautomobilu Smart Fortwo). V České republice na něm nezabírá příliš velký prostor – v posledních letech tvoří jeho podíl 3-4 %, tedy citelně méně, než ve většině západoevropských zemí. Hlavním důvodem tohoto stavu je menší kupní síla našich obyvatel, protože minivozy se v západní Evropě většinou kupují jako druhé či třetí auto do rodiny. Další příčinou tak malého tržního podílu je fakt, že s výjimkou Prahy (a možná ještě několika málo velkých měst) není přeplněnost ulic a parkovišť tak drtivá jako třeba v Paříži či Římě, aby motoristy nutila ke koupi co nejmenších automobilů. Je rovněž zajímavé, že v České republice jsou typickými kupci minivozů nikoliv velmi mladí lidé, ale spíše ženy středního věku (proto je tak důležité, aby nejmenší vozy měly pokud možno roztomilý „kukuč“ a skvělou „parkovatelnost“) a důchodci. Ti u minivozů oceňují hlavně nízké pořizovací a provozní náklady a případnou zvýšenou polohu sedadel (a s tím související snadný nástup a výstup do kabiny). Je tedy zřejmé, že oběma těmto skupinám zákazníků má nové Twingo hodně co nabídnout...

Proti Citigu a i10

Nový nejmenší Renault to na českém trhu rozhodně nemá snadné, protože i třídu miniautomobilů zde v posledních letech pevně ovládá domácí značka. V Bratislavě vyráběná Škoda Citigo totiž z prodejů vozů segmentu A ukusuje plnou polovinu (979 prodaných ks, tedy 50,52 % za 1. čtvrtletí letošního roku).  Silným hráčem je také současná generace Hyundaie i10 (257 ks, 13,17 %), bronz si za 1. čtvrtletí letošního roku odváží sourozenec Citiga, Volkswagen Up! (155 ks, 7,94 %). Naopak dřívější bestseller Fiat Panda kvůli mezigeneračně výrazně zvýšené ceně propadl až na 5. příčku (86 ks, 4,41 %), když jej předběhl i jeho kultovní retro sourozenec 500 (151 ks, 7,74 %). Ten sází na podobně emocionální zaoblený design jako nové Twingo, prozatím má ale nevýhodu v nabídce výhradně třídveřové karoserii (doplněnou ještě o dvoudveřovou verzi se stahovací střechou). Pětidveřové provedení Fiat již připravuje, coby náhrada za dosluhující model Punto ale bude výrazně delší, takže bude spadat o třídu výše (segment B, malé vozy). A jak si na českém trhu vedlo nové Twingo, jehož test vám nyní přinášíme? Za první čtvrtletí letošního roku se prodalo 47 kusů, čemuž odpovídá tržní podíl v jeho segmentu 2,41 %. To není mnoho, když si uvědomíme, že jeho prodej u nás odstartoval již v září loňského roku. Dost ale teorie, protože nyní přejdeme k praxi a nové Twingo si pořádně proklepneme…

Autíčko k nakousnutí

Většina evropských zájemců (a hlavně zájemkyň) o miniautomobil žádá, aby měl velmi stylový (a ještě lépe roztomilý) vzhled. Pokud tento rys jeho „osobnosti“ chybí, na nějaké mimořádné prodejní úspěchy může jeho výrobce zapomenout. Své by o tom mohl vyprávět třeba koncern Volkswagen, jehož trojice minivozů (Škoda Citigo, VW Up!, Seat Mii) proti původním optimistickým plánům dosahuje pouze třetinových prodejů. Po technické stránce se jedná o bezesporu špičkové vozy, jenže brilantní technika v tomto případě nestačí, pokud se vozík tváří neosobně, studeně a odtažitě… To nové Twingo, to je jiná káva! Tento oblý prcek s výrazným „čumáčkem“ nedostatkem emocí  určitě netrpí. U Renaultu se totiž důkladně poučili z výhrad, které padaly na adresu dosti nevýrazné předchozí generace (tedy minimálně do jejího povedeného faceliftu). Při pohledu zboku zaujme zajímavě zvlněný boční prolis, který byl v případě testovaného vozu zvýrazněn černou nalepovací linkou. Osvědčeným designérským prvkem jsou skryté vnější kliky zadního páru dveří, tedy řešení, které Renault používá také u současné generace Clia (již dříve jsme se s ním mohli setkat u vozů Alfa Romeo a Honda).

Při pohledu zezadu zase vyniknou rozšířené, svalnaté zadní blatníky, které by podle slov šéfdesignéra Renaultu měly připomínat slavnou R5 Turbo.  No, asi má pravdu, my v nich ale vidíme i jistý erotický prvek v podobě pěkně tvarovaných ženských boků…  Také celočerná zadní výklopná stěna, kompletně tvořená zadním oknem, vypadá moc hezky a v případě bílého laku karoserie jako u testovaného exempláře to platí dvojnásob. Nad zadním sklem se dobře vyjímá poměrně rozměrný spoiler, který se standardně montuje na všechny verze. Povedený celek u testovaného auta završoval červený paket look (červené kryty zrcátek, červené linky na masce chladiče a bočních ochranných lištách), za který si připlatíte 5000 Kč. Moc se nám líbila také litá kola o velikosti 15 palců, které má testovaná nejvyšší výbava Intens v základu. (Na přání lze získat i šestnáctky, ale vzhledem ke „kvalitě“ našich městských komunikací bychom určitě daly přednost těm menším).  Při vší chvále designu nového Twinga musíme v zájmu objektivity zmínit i poměrně častý názor, že jeho zadní část při pohledu z boku trochu připomíná konkurenční Fiat 500. No, možné to je, rozhodně to ale nepovažujeme za něco, co by majitelům tohoto roztomilého Renaultku mělo dělat vrásky na čele….

A co vnější rozměry? Nové Twingo je dlouhé 3595 a široké 1646 mm, což plně odpovídá současným zvyklostem v tomto segmentu. Čím ale jasně vyčnívá z davu, je výška 1554 mm, která se už blíží malým MPV. Jasně patrné je to v případě, když se toto autíčko objeví někde na hustě obsazeném parkovišti – mezi většinou ostatních aut totiž svojí vysoko umístěnou střechou na dálku vyčnívá.  Nezvykle štědrý je také rozvor náprav 2494 mm, který překonává i leckteré o třídu větší vozy (např. nová Škoda Fabia vykazuje 2470 mm). Motor umístěný napříč za zadní nápravou totiž umožnil zkrátit na nezbytné minimum nejen zadní, ale i přední převis karoserie.

Račte na palubu!

Neméně silné v kranflecích se nové Twingo ukázalo být také uvnitř, tedy v interiéru. Zapomeňte na spoustu holých plechů, kterými by vás „oblažovalo“ jak minitrio koncernu VW, tak i trojice prcků od PSA a Toyoty, vyráběná v Kolíně. Nic takového zde nenaleznete. Samozřejmě i zde vládnou výhradně tvrdé plasty, ale jejich kvalita i slícování je v měřítkách segmentu minivozů na špičkové úrovni. U testovaného exempláře se i uvnitř bohatě uplatnila červená barva (příplatkový interiérový paket za 5000 Kč), která pěkně osvěžovala jinak dominující černý odstín. Ten na výplních dveří účinně osvěžovaly také bílé panely.  Docela jednoduše řešená přítrojová deska se chlubí efektními zaoblenými tvary, a co je důležitější, zbytečně neutiskuje řidiče a spolujezdce. Jak už to u miniautomobilů bývá, volant je seřiditelný pouze ve svislém směru, pozice řidiče za ním je přesto přijatelná i pro dlouhány a problém jsme neměli ani s absencí výškového seřizování horních průvlaků bezpečnostních pásů. Volant je tříramenný a jeho příjemně silný věnec je dole zploštělý, takže příliš nepřekáží řidičovým stehnům.  Řadicí páka se nachází na výrazném výstupku středového tunelu, díky čemuž je blízko volantu a řidič ji tak má pěkně po ruce. Má klasickou renaulťáckou hlavici, která se výborně drží.  Pro řidiče je důležité, že navzdory vzadu uloženému motoru se konstruktéři nenechali zlákat k přehnanému „utopení“ pedálů vedle předního podběhu, takže nemusí být namačkány blízko sebe ani být vyosené. Nic takového se naštěstí nekoná a přední podběhy do prostoru nohou řidiče a spolujezdce zasahují jen v rozumné míře.

Jednoduchému přístrojovému štítu, chvála bohu umístěnému klasicky za volantem, dominuje velký a přehledný rychloměr, pod kterým se skrývá multifunkční digitální displej. Otáčkoměr zde bohužel nenalezneme, ale lze ho získat alespoň prostřednictvím aplikace, kterou si můžete stáhnout do svého chytrého dotykového mobilního telefonu. Ten se pak snadno zaklapne do vyjímatelného držáku na střední části přístrojové desky, přičemž si můžete vybrat, zdali jej chcete sledovat v horizontální nebo vertikální poloze. Hlavním úkolem takto uchyceného mobilu by ale mělo být zobrazování mapy navigačního systému. Druhou, příplatkovou možností je volba zabudované navigace R-Link, tu ale testovaný exemplář neměl. Proti klasickému ztvárnění ovladačů klimatizace a topení ve formě trojice kruhových ovladačů jistě nelze nic namítat, stejně jako k umístění integrovaného rádia nad ně. Ocenili jsme, že středový panel není přehnaně široký a navíc je mírně vyosený směrem ke spolujezdci, takže řidičova pravá noha na plynovém pedálu má dostatek prostoru. Výhled řidiče je díky poměrně štíhlým sloupkům (dokonce včetně těch zadních) a rozměrným zrcátkům velmi slušný, zadní cestující se ale musí smířit s tím, že jejich boční okna nelze stahovat, ale jen vyklápět. U současných minivozů není toto úsporné řešení nijak výjimečné, na druhou stranu ale stále ještě existují miniauta, která jej nepoužívají (Hyundai i10, Fiat Panda). Kdo by ovšem u nového Twinga zatoužil po větší porci čerstvého vzduchu v kabině, může si za 25 000 Kč poručit shrnovací plátěný díl střechy, čímž zároveň vzdá hold slavnému předchůdci 1. generace…

Jaké posezeníčko?

Přední sedadla jsou v měřítkách třídy dostatečně pohodlná i na delší cestování, chválíme také dostatečnou délku sedáku i opěradla. Jak je dnes u minivozů poměrně časté, opěradla plynule přechazí do integrované (a tedy neseřiditelné) opěrky hlavy. Příjemným překvapením je použití plynulé regulace sklonu opěradel pomocí ružice a nikoliv levnějšího řešení s pákovou krokovou regulací. Příjemné šedé latkové čalounění sedaček pěkně osvěžovaly pruhy z červené látky. Vzhledem ke zvednuté dvojité podlaze se sedačky nachází poměrně vysoko nad vozovkou, což velmi usnadňuje nástup a výstup cestujících.  Platí to i o zadní dvoumístné lavici, která je díky druhému páru bočních dveří konečně snadno přístupná, takže nové Twingo se konečně zbavilo největšího handicapu svých předchůdců. Už ji sice nelze podélně posunovat jako u I. a II. generace (znemožňuje to vzadu umístěný motor), i nadále ale disponuje sklopným a souměrně děleným opěradlem.

Co se týká nabídky vnitřního prostoru, tak samozřejmě odpovídá segmentu, do kterého vůz patří. Vnitřní šířku v úrovni loktů řidiče a spolujezdce jsme naměřili obstojných 136 cm (pro zajímavost můžeme uvést, že přesně tuto hodnotu kdysi nabízela o třídu větší Škoda Favorit). Autor testu také zkusil seřídit sedadlo řidiče podle sebe a pak se posadit „za sebe“. Koleny se přitom sice dotýkal předních opěradel, ale vešel se a nad hlavou mu ještě zbylo půl cm volného místa. Vzhledem k tomu, že měří 188 cm a že se bavíme o minivozu, to vůbec není špatný výsledek! Pochválit musíme i bohatou nabídku odkládacích prostor a jejich neotřelé řešení. Tak třeba uzavíratelná schránka umístěná na středové konzole před řadicí pákou je vyjímatelná (u testované špičkové výbavy Intent je standardem) a to samé platí o schránce zasunuté do přístrojové desky před koleny spolujezdce (za tu se vždy připlácí 1000 Kč). Tato schránka ve formě tuhého čalouněného pouzdra má v sobě dokonce popruh, takže jí lze využít i jako stylovou tašku na rameno. Podobná řešení se kdysi objevila i v jiných vozech (Škoda Felicia GLX po modernizaci, Alfa Romeo 90), mezi v současnosti nabízenými vozy se ale jedná o zajímavou raritu. Kapsami ve výplních se chlubí i zadní dveře a díky kraťoučké loketní opěrce a absenci stahovacího mechanismu skla mají dokonce mnohem větší objem, než v těch předních. Naprostou specialitou je odkládací prostor pod zadním sedákem. Jelikož palivová nádrž se skrývá ve dvojité podlaze, zbylo mezi ní a vysoko uloženým zadním sedákem ještě místo na různé drobnosti. Aby se za zabránilo jejich cestování po podlaze vozu za jízdy, je možné si z nabídky originálního příslušenství vybrat speciální síťku a tou dotyčný prostor ohradit. Testované auto ji ovšem nemělo, takže výše uvedený prostor jsme využívali jen pro uložení rozměrného pouzdra s nouzovou výbavou (tažné lano, lékárnička, výstražný trojúhelník).

V připravovaném 2. dílu tohoto testu přeměříme zavazadlový prostor, podíváme se na pod ním uložený motor a zjistíme, co se skrývá pod přední kapotou.  Samozřejmě nebude chybět hodnocení jízdních vlastností, dynamiky, spotřeby a nezapomeneme ani na cenu, základní technické údaje a další várku fotografií.



(14.4. 2015)

Roman Poláček

Galerie