Renault Mégane Grandtour Energy dCi 130 Intens - pro rodinu i do firmy (I. díl)

Když jsme koncem léta minulého roku zveřejnili test nejnovější generace Renaultu Mégane se základní karoserií hatchback, prodloužená verze kombi už sice nebyla tajemstvím, ale ještě se neprodávala. Prodej u nás oficiálně odstartoval koncem loňského roku a už v březnu jsme tento vůz otestovali. Vzhledem k tehdejšímu softwarovému výpadku našich stránek a následně lavině renaultovských novinek, které bylo třeba neprodlenně představit, přichází řada na tento test až nyní. Děkujeme za pochopení a věříme, že se u zasněžených fotografií testovaného Méganu Grandtour alespoň trochu ochladíte od právě panujících veder.
Nový renaultovský kombík nižší střední třídy jsme vyzkoušeli s naftovou motorizací Energy dCi 130, která bude pravděpodobně patřit mezi nejžádanější. To samé lze říci také o výbavě Intens. V našem testu se budeme věnovat zejména odlišnostem od dříve zkoušeného hatchbacku. V jeho loňském testu naleznete podrobnější popis a hodnocení pracoviště řidiče a dalších prvků společných pro obě karosářské veze, jejichž opakování v tomto testu by nemělo smysl. Kombíky nižší střední třídy jsou v Evropě nesmírně oblíbené a automobilky, které je nemají ve výrobním programu (což se týká zejména japonských značek) se je ve svých evropských modelových nabídkách jen velmi obtížně snaží nahrazovat em-pí-víčky a v poslední době hlavně crossovery. Renault, jako jedna z největších evropských automobilek, si absenci v exponovaném segmentu kombi nižší střední třídy samozřejmě nemůže dovolit. Však má také v jejich výrobě obrovskou tradici – vzpomínáte třeba na typy R12 Break (u nás známý spíše jako licenční rumunský derivát Dacia 1310 Break)? Po něm následoval další renaultovský praktik, elegantní R18 Break. O něco kompaktnější řada 9/11 kombi nenabízela a kupodivu stejně tomu bylo i v případě populární R19. Pak už ale přichází éra modelu Mégane a v jeho případě už verze kombi nechyběla u žádné z jeho generací.
Široký, dlouhý a nízký
Po krátkém historickém exkurzu se vracíme do současnosti, k novému Méganu kombi čtvrté generace, který na našem trhu opět nese dnes už tradiční pojmenování Grandtour. Vykazuje délku 4,63 m, což je o 27 cm více, než hatchback. Neméně důležité je také prodloužení rozvoru o 4 cm, na 2,71 m. Šířku a výšku mají obě karosářské verze stejnou. Zejména pro majitele Méganu Grandtour třetí generace asi bude zajímavá informace, že novinka je ve srovnání s jejich vozem skoro o 6 cm nižší, jen nepatrně širší, a také o 4,5 cm delší. A jak se designérům Renaultu povedla prodloužená záď? Podle našeho subjektivního názoru na jedničku s hvězdičkou! Od hatchbacku se kombi začíná odlišovat již od středních sloupků, na které navazují nové, prodloužené zadní dveře. Jejich okno má dost svislý zadní okraj, takže sloupky C zde nijak nepřekáží. Velká výhoda je také prodloužená vzdálenost mezi středním sloupkem a okrajem zadního sedáku, takže (na rozdíl od hatchbacku) zde již není problém s protahováním delších chodidel zadních pasažérů. Na druhé straně ale i u kombíku nástup a výstup cestujících komplikuje mezigeneračně výrazně snížená poloha střechy, která se navíc směrem dozadu ještě výrazně svažuje. Na sloupky C navazuje malé, směrem dozadu stoupající okénko. Dynamický sklon sloupku D zdůrazňuje chromovaná lišta, která efektně kontrastuje s černým lesklým plastem. Tento plast záď opticky odlehčuje a zároveň tvoří úhlednou spojnici s oknem pátých dveří, které sahá výrazně níž, než boční zasklení. I tak se ale řidič musí zvyknout na jeho velmi malou výšku, kterou potvrzuje i extrémně krátký zadní stěrač. Efektně řešené, čtyřdílné zadní svítilny, sahající až ke středovému firemnímu emblému, má kombi podobné jako hatchback, takže i na něj je po setmění zezadu velmi zajímavý pohled. Jak už je u moderních kombíků téměř povinností, také nový Mégane Grandtour standardně dostává na boční okraje střechy praktické ližiny pro snadné ukotvení různých nosičů zavazadel.
Vzadu podstatně prostornější
Jednou z hlavních deviz nového Mégane Grandtour je již zmiňovaný prodloužený rozvor, díky kterému v něm mají zadní cestující uspokojivý prostor pro své nohy. Pokud ovšem mají přední cestující svá sedadla spuštěna co nejníže k podlaze, ani u kombi pod ně zadní pasažéři nemohou pohodlně zasunout svá chodidla. Také tento nedostatek má na svědomí velmi nízká karoserie, která si podle našeho názoru raději měla zachovat výšku předchozí generace. Prospělo by to i snadnosti nastupování a vystupování vysokých či starších cestujících. Jak už jsme uváděli v úvodu tohoto článku, podrobnější hodnocení pracoviště řidiče naleznete v testu verze hatchback z loňského srpna. My zde jen krátce zopakujeme, že interiér nejnovější generace řady Mégane se vyznačuje výbornou polohou řidiče vůči volantu (i řadicí páce) a že mezi modely nižší střední třídy masových (nebo chcete-li neprémiových) značek patří na absolutní špičku jak úrovní dílenského zpracování, tak i kvalitou použitých materiálů. To platí nejen o přístrojové desce s dominujícím středovým displejem multimediálního systému, tak i o výplních dveří, volantu a v neposlední řadě také o skvělých předních sedačkách.
Roman Poláček
Galerie
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |