Renault Megane GrandCoupe 1.5 dCi Intens - sázka na klasiku (II. díl)

Co najdete pod víkem?

Od rodinného sedanu nižší střední třídy se samozřejmě očekává velký zavazadlový prostor a GrandCoupé tato očekávání určitě nezklame. Vždyť na délku jsme jeho kufru naměřili 102-107 cm, šířka mezi podběhy činí 110 cm a hloubka 53 cm. V základu tento zavazadelník pojme pěkných 550 l, a jak u moderních sedanů bývá dobrým zvykem, k dispozici je i dělené a sklopné zadní opěradlo (úložný prostor se po jeho kompletním sklopení zvětší až na 987 l při využití až po střechu). Jenom je velká škoda, že za loketní opěrkou chybí praktický otvor pro případné prostrčení lyží či podobných dlouhých a štíhlých předmětů. Umožnil by cestování čtveřice osob, aniž by auto muselo být osazeno střešním nosičem. Víko je zavěšeno na rozměrných pantech klasické konstrukce. V kufru zabírají docela dost místa, ale zavírání víka díky nim nevyžaduje tolik síly, jako by tomu bylo v případě použití prostorově výrazně úspornějších víceprvkových závěsů s plynovými vzpěrami (toto nákladnější řešení se však v posledních cca 15 letech nepoužívá ani u sedanů prémiových značek). Je moc fajn, že panty při zavírání zajíždějí do bočního čalounění, takže nemohou poškodit vyšší zavazadla. Víko nepostrádá vnitřní výplň s praktickým madlem. Stejně jako u verze kombi, je i u sedanu v plastové podlaze vytvořena rozměrná výduť pro uložení rezervního kola a povinné výbavy. Co se týče přístupnosti, práh vstupního otvoru se u nezatíženého vozu nachází 71 cm nad vozovkou, což neurazí, ani nenadchne. Vzhledem k velmi krátkému víku (jeho malá délka je dána velkým sklonem zadního okna) je třeba se smířit s tím, že vstupní otvor má výšku (resp. přímou vzdálenost mezi svým spodním a horním okrajem) pouhých 46 cm, což opravdu není mnoho. Na druhé straně je ale pravda, že tento druh karoserie (jak už jsme psali v úvodu tohoto článku) si pořizují spíše lidé vyššího středního věku, kteří již většinou nemusí řešit převoz kočárků či dětských vozítek. A případnou potřebu převozu hodně objemných předmětů typu sekačky na trávu, sektorového nábytku či pračky lze u sedanu řešit jeho vybavením tažným zařízením a pořízením nákladního přívěsného vozíku, pokud se tedy nechcete spolehnout na dnes běžně poskytovanou dopravu nákladním vozem či dodávkou až do domu… Pokud bychom tedy měli kufru Meganu něco opravdu vytknout, tak je to nemožnost v jeho rozměrných útrobách zafixovat menší předměty před nežádoucím posunem při jízdě, resp. převrhnutím. Například triviální jízda do nákupního centra pro potraviny se tak stává zbytečným dobrodružstvím, protože plné tašky prostě není jak upevnit… Jedna menší boční kapsa za pravým podběhem to rozhodně nezachrání, protože se hodí jen na uložení drobností. Chtělo by to nějaké výklopné háky zespoda ukotvené do plošiny pod zadním oknem, nebo alespoň výklopnou přepážku v podlaze, záchytnou síť apod. V tomto směru by se Renault mohl inspirovat třeba od Škodovky s jejich praktickými „Simply Clever“ řešeními…

Komfort nepostrádající jistotu

Co se týče jízdních vlastností, sedan GrandCoupé se velmi podobná svému kombíkovému bráškovi Grandtour. Podvozek je totiž laděn primárně na vysokou úroveň komfortu. Menší hrboly tedy žehlí s přehledem, při přejezdu výraznějších ostrých nerovností ale byly rázy od kol GrandCoupé o dost výraznější než u dříve testovaného kombíku. Jak je to možné? Příčinou je odlišná velikost použitých kol – zatímco loni testovaný Grandtour jezdil na sedmnáctkách s pneumatikami 205/50 R17, zkoušený sedan používal dokonce osmnáctky s opravdu supernízkoprofilovým obutím 225/40 R18. Pro české podmínky se spoustou nerovných vozovek a propadlých kanálových vpustí (ty auto i posádku trápí zejména ve městech) proto rozhodně doporučujeme se spokojit se sedmnáctkami. Parády u Meganu udělají dost a dost a jízda na nich je podstatně příjemnější. Megane GrandCoupé se i přes své poddajné odpružení na silnici i na dálnici chová naprosto suverénně a řidič má stejný pocit příjemné jistoty a stability, jako u kombi GrandTour.  V případě předchozího modelu Fluence se toto určitě tvrdit nedalo a tento posun u nástupce proto kvitujeme s velkým povděkem. Pečlivě naladěný podvozek GrandCoupé se může opřít o vzorně tuhou karoserii a povedenou kompozici korunuje dobře naladěný posilovač řízení, který ve vyšších rychlostech výrazně tlumí svoji aktivitu, což je pro řidiče velmi příjemné. Dobře odhlučněný naftový Megane Grand Coupé je ve svém živlu zejména na dálnici (při rychlosti 130 km/h motor točil jen 2250 ot./min) Uspokojivě si auto vede i na běžných silnicích 1. a 2. třídy, kdy mu nečiní žádné potíže ani svižnější jízdní styl (na nějaké sportování ale samozřejmě zapomeňte, na to je určen spíše kratší a obratnější hatchback ve verzi GT, nebo ještě lépe ostrý RS). Naopak pro pojížďky po městě či manévrování ve stísněných garážích nákupních center GrandCoupé není zrovna ideální parťák. Dlouhý rozvor ve spojení s nijak zázračným rejdem předních kol se totiž projevuje poměrně velkým poloměrem otáčení (stopový činí 11,4 m), který omezuje jeho obratnost a navíc se řidič musí smířit s velmi chabým výhledem dozadu přes mohutnou záď (sesterský kombík je na tom ale, s výjimkou trochu lepšího výhledu dozadu, stejně). Zadní parkovací senzory jsou GrandCoupe opravdovou nezbytností a v ideálním případě bychom si připlatili i za couvací kameru... 

A co pohonné ústrojí?

O pohon testovaného exempláře se staral naftový čtyřválec 1.5 dCi v nejsilnější verzi s výkonem 81 kW a točivým momentem 250 N.m. Tento velmi zdařilý a oblíbený motor (však ho v upravené verzi používají i některé Mercedesy) jsme v různých modelech Renaultu (i Dacie) testovali již několikrát. Po rychlém zahřátí na provozní teplotu se v testovaném GrandCopé příjemně ztišil a jeho běh se stal opravdu kultivovaným. Jak už to u turbodieselů bývá, nejvíce elánu má řidič k dispozici ve středních otáčkách, zhruba mezi 1800-3000 ot./min, kdy je jeho zátah docela důrazný. Vzhledem k nemalé pohotovostní hmotnosti vozu 1320 kg (se základní výbavou, testovaný vůz byl určitě o dost těžší) samozřejmě nelze očekávat nějaké sprintérské výkony - zrychlení z 0 na 100 km/h výrobce udává za nijak oslnivých 11,6 s a v případě testované verze s automatem dokonce za dlouhých 12,5 s. Díky solidními točivému momentu (vrcholných 250 N.m je k dispozici již od 1750 ot./min) jsme si ale mohli užívat docela suverénní zdolávání táhlých stoupání. Pro zájemce o ještě větší porci „naftové dynamiky“ by se samozřejmě velice hodila i silnější šestnáctistovka, ta se ale do sedanu nenabízela (a nenabízí). Uvidíme, zda-li pod kapotu tohoto sedanu časem nezamíří nový nafťák o objemu 1,7 l, určitě by mu velice "slušel"! Určitá změna ale nastala již nyní - v současné době se Megane GrandCoupé prodává již s motorem 1.5 dCi v modernější verzí s ještě čistějšími emisemi (přibylo vstřikování močoviny do výfukového potrubí), která přináší také mírně zvýšený výkon i točivý moment (na 85 kW a 260 N.m). Zásadní rozdíl spočívá v nabídce převodových ústrojí. K modernizovanému motoru se totiž prozatím dodává pouze šestistupňová manuální skříň, testované starší provedení mohlo alternativně spolupracovat i se šestistupňovým dvouspojkovým automatem EDC. A právě jím byl osazen testovaný vůz. Temperament auta tato samočinná převodovka citelně tlumila, hlavně bylo třeba počítat s tím, že při potřebě výrazné akcelerace (např. při předjíždění) chvíli trvalo, než převodovka na pokyn tzv. kick-downu (tedy sešlápnutí pedálu plynu až na podlahu) podřadila. Pádla pod volantem vůz nenabízí, samozřejmě si ale v takovýchto situacích bylo možné pomoci sekvenčním řazením pákou na středovém tunelu. Nebyl to žádný problém, protože Renault použil logické řešení kulisy, kdy ťuknutí pákou směrem dopředu (nebo chcete-li směrem od řidiče) vyvolává podřazení, naopak přitažení páky směrem dozadu přinese přeřazení na vyšší rychlost. Je opravdu nepochopitelné, proč to dodnes většina vozů se samočinnou převodovkou má přesně obráceně, a tedy nelogicky a naprosto špatně! Naštěstí Megane GrandTour k těmto hříšníkům nepatří. Vzhledem k tomu, že sedany nižší střední třídy často kupují řidiči staršího středního věku, kteří si místo jízdní dynamiky často potrpí hlavně na komfort a snadnost obsluhy, je současná absence samočinné převodovky v nabídce docela bolestná. Doufejme tedy, že nová (a bohužel mnohem náročnější) homologace této verze proběhne co nejdříve. A jaké že jsme v průběhu testu dosáhli dlouhodobé spotřeby?  Palubní počítač nám ukázal průměrnou dlouhodobou hodnotu 5,7 l/100 km. Vzhledem k tomu, že jsme minimálně polovinu testovacích kilometrů najeli po městě a po dálnici (a že jsme plně využívali rychlostních limitů), to považujeme za velmi solidní výsledek. Potěší i na dnešní dobu ještě docela solidní objem palivové nádrže 49 l, zaručující reálný dojezd bez potřeby tankování přes 900 km. A nám k tomu zbývá podotknout, že i u GrandCoupé jsme si mohli v menu multimediálního systému vybírat mezi několika jízdními režimy (Eco, Normal, Sport). Po krátkém porovnání jsme ale stejně používali standardní režim Normal, kdy se nám projev auta (reakce motoru na plyn, tuhost řízení, charakteristika samočinného řazení) zdál nejpřirozenější, a tedy nejpříjemnější.

Ve své kategorii jeden z nejlepších

Pokud naše zkušenosti a jízdní dojmy celkově shrneme, tak Megane GrandTour patří mezi sedany nižší střední třídy po stránce jízdního komfortu, kvality zpracování i designu na špičku současné nabídky. (Naopak konkurenční Mazda 3, resp. Honda Civic je přitažlivější pro řidiče zaměřené na požitek ze sportovnější jízdy, zatímco Fiat Tipo boduje zejména příznivými cenami a prostorností.) Jsme velmi zvědavi na Megane poháněný zbrusu novým benzinovým čtyřválcem o objemu 1330 cm3, který Renault vyvinul společně s Mercedesem. Doufáme, že se nám jej taky v dohledné době podaří otestovat.

Za kolik?

Testovaná naftová verze Energy dCi 110 EDC Intens měla v létě základní cenu 534 900 Kč, byla tedy vůbec nejdražší položkou základního ceníku. Cenový protipól naopak reprezentovala benzinová verze SCe 115 Life za 349 900 Kč. Jaká je situace dnes, tedy podle ceníku platného od 30.10. 2018? Nejvíce odpovídající je verze s označením Blue dCi 115, která stojí 473 900 Kč. Jak už jsme ale uvedli, v jejím případě se prozatím musíte spokojit výhradně s manuálně řazenou převodovkou. Za nejlevnější benzinovou verzi TCe 115 GPF nyní importér požaduje 344 900 Kč. Podrobně si aktuální ceník samozřejmě můžete prostudovat na webových stránkách www.renault.cz. Pro srovnání naleznete v rubrice technických údajů obě naftové verze, tedy jak starší testovanou se samočinnou převodovkou, tak i tu současně nabízenou s manuálem (její údaje jsou uvedeny v závorce).

Renault Megane GrandCoupé dCi 110 EDC (Blue dCi 115) - základní technické údaje

Roman Poláček

Galerie