Renault Grand Scenic 1.6 dCi Intens – rodinný ideál? (II. díl)

Kolik zavazadel?

Co si budeme povídat, pořádné rodinné auto musí v pohodě odvézt nejen početnou posádku, ale také její zavazadla. A v případě tradičně velmi stěhovavých českých rodin to platí dvojnásob – víkendové jízdy na chalupu, nebo v letní putování do Chorvatska či Itálie tuto schopnost důkladně prověří.  A v případě Em-Pí-Víček se kufr musí popasovat nejen s klasickými kufry a taškami, ale také třeba s kočárky, ještě méně skladnými dětskými vozítky či dětskými jízdními koly. Nový Scenic v prodlouženém provedení Grand je ale na takové úkoly velmi dobře připraven. V případě testované pětimístné verze je totiž základní objem jeho zavazadlového prostoru dle přísné normy VDA (měří se normovanými krychličkami) gigantických 718 l. To se samozřejmě bavíme o objemu po nataženou krycí roletku. (Jen pro srovnání - pokud by se jednalo o sedmimístnou verzi se sklopenou třetí řadou sedaček, tento objem by se zmenšil na 533 l.) Po sklopení zadních sedaček pětimístné verze a využití prostoru až po střechu lze naložit až 1901 l, což už pomalu odpovídá nějaké malé dodávce.  (v případě sedmimístné verze Grand Scenicu činí obdobný údaj 1737 l). Zajímavé je také srovnání s „krátkým“ Scenicem – u něj činí obdobné hodnoty 506 a 1554 l. Vraťme se ale k testovanému pětimístnému Grand Scenicu – jeho zavazadlovému prostoru jsme naměřili největší délku 102 cm a šířku 106 cm, hloubka pod platem je při přítomnosti mezipodlážky ve zvýšené pozici 48 cm, po jejím uložení na spodní podlahu vzroste na mnohem zajímavějších 61 cm. 

Variabilita a přístupnost na jedničku

Přístupnost kufru hodnotíme jednoznačně pozitivně – nákladová hrana prázdného vozu se nachází 68 cm nad zemí a průchozí výška pod zcela otevřenou zadní výklopnou stěnou činí velmi slušných 190 cm. Zavření obrovských pátých dveří vyžaduje trochu více síly, nabízet její elektrické ovládání v rámci příplatkové výbavy by tedy jistě nebylo marné. Třeba se dočkáme u „Fáze 2“…  Každopádně kvitujeme, že na vnitřní výplni se nachází hned dvě madla, takže na své si přijdou nejen praváci. V mohutném prolisu podlahy kufru (jak už to u moderních Renaultů tradičně bývá, kvůli minimalizaci hmotnosti je vyrobena z plastu) je připraveno místo pro plnohodnotnou rezervu, kterou můžete získat za příplatek 3000 Kč. Tuto příplatkovou položku vřele doporučujeme, lepicí sada je totiž schopna pomoci při řešení průrazu pneumatiky jen ve velice omezeném rozsahu… Trojice zadních opěradel se sklápí docela snadno a zároveň dochází k poklesu celé sedačky směrem k podlaze. Zbylý schod za sklopenými sedadly pak lze vyrovnat již zmiňovanou mezipodlážkou, resp. jejím přesunutím do zvýšené pozice. Zároveň se tím z větší části eliminuje také schod před nákladovou hranou (prahem) pátých dveří. Za pozornost stojí i samo sklápění zadního děleného sedadla. Západky děleného opěradla je totiž možno ovládat hned 3 způsoby – klasicky přímo na opěradle, nebo dálkově elektricky. Západky se potom odjišťují buď v menu dotykového displeje, nebo trojicí tlačítek na levém zadním podběhu. O zbytek už se postarají pružiny. Gigantický kufr by však byl málo platný, pokud by auto nedisponovalo pořádnou užitečnou hmotností. U Grand Scenicu se ale ničeho takového není třeba bát – s testovaným motorem 1.6 dCi/96 kW uveze až 655 kg (alternativní sedmimístná verze až 678 kg).

Dobrá volba

Silný, ale úsporný naftový motor je pro rozměrné MPV s pohotovostní hmotností téměř 1,6 t optimální volbou. Proto jsme uvítali, že právě tato motorizace poháněla testovaný exemplář. Jedná se o vznětový přeplňovaný čtyřválec, dávající 96 kW a 320 N.m. Pohonné ústrojí zahrnovalo šestistupňovou manuální převodovku, která nás také potěšila, protože řadíme moc rádi. K dispozici je ovšem i automatická převodovka se stejným počtem rychlostí. V takovém případě je motor naladěn na 118 kW a 360 N.m. Ovšem i našich 130 „koní“ a 320 N.m se nám pro toto MPV jevilo jako dostatečný potenciál. V praxi se tento předpoklad potvrdil – i se čtyřmi cestujícími a zavazadly je nabízená dynamika ještě slušná, samozřejmě ale nenadchne. Udávané zrychlení z 0 na 100 za 11,4 s hovoří za vše. Předjížděcí manévry je proto třeba plánovat s rozumem. Velkým benefitem volby tohoto motoru je ovšem jeho hospodárnost. Za celý test jsme dosáhli průměrné hodnoty 5,8 l/100 km, což je na tak těžké a vysoké auto bezpochyby výborný výsledek. Nadšencům pro úspornou jízdu udělá radost speciální program palubního počítače, tzv. Driving Eco, který vyhodnocuje styl jízdy řidiče z hlediska zrychlování, správnosti řazení, a předvídání udělováním různého počtu hvězdiček. Pochválit u motoru musíme i jeho kultivovanost a dobré odhlučnění. Pohonná jednotka se tak výrazněji ozývá v kabině jen při snaze o výraznou akceleraci, jinak její zvuk zcela ustupuje do pozadí. Po zahřátí na provozní teplotu tak téměř nebylo poznat, že se jedná o diesel. K příznivé spotřebě jistě přispívá i vhodné odstupňování převodovky, kdy při dálničním tempu 130 km/h motor na šestku točí rozumných 2600 ot/min. Je totiž nutné si uvědomit, že se nejedná o žádný dvoulitr, ale pouze o šestnáctistovku. 

Z pohledu řidiče

Příznivé dojmy získáte již po usednutí za volant – rozsah seřízení sedadla i volantu je plně vyhovující i pro osoby hodně rozdílných postav. Dobrý výhled do všech stran a zdařilé řešení ovládacích prvků jsme zmiňovali již v prvním dílu tohoto testu, k příznivým poznatkům nyní ještě přidáváme velmi dobrou úroveň dílenského zpracování. Ta se mimo jiné projevuje třeba i příjemně tlumeným zvukem zavíraných dveří. Přejděme nyní k hodnocení jízdní vlastností. Jako první bychom asi měli zmínit komfort odpružení, jelikož použitá velká (a tedy i poměrně těžká) litá kola o průměru 20 palců mohou v tomto kontextu vyvolávat jisté obavy. Vždyť nadměrná velikost neodpružených hmot se na jízdním komfortu může nepěkně podepsat. S radostí váš můžeme uklidnit, že podvozkoví ladiči Renaultu si s tímto problémem dobře poradili. Rázy při přejezdu nerovností nejsou nijak mimořádné, ladění pružin a tlumičů byla evidentně věnována značná pozornost. Trochu větší rázy jsou cítit od zadní nápravy, ovšem jen v případě, že záď vozu není zatížena zadními cestujícími a zavazadly. Vzhledem k velkému užitečnému zatížení je tento jev zcela pochopitelný a ospravedlnitelný. Podtrženo a sečteno - skvělé přední sedačky, velmi útulná a dobře odhlučněná kabina je v kombinaci s dostatečně poddajným podvozkem zárukou opravdu příjemného svezení, a to i na dlouhých trasách. 

Rodinný pohodář

Pokud se na nový Grand Scenic podíváme z hlediska jízdní dynamiky, musíme si samozřejmě v prvé řadě uvědomit zaměření této automobilové kategorie (MPV) na spíše pohodovou, rodinnou jízdu. To ovšem rozhodně neznamená, že by snad podvozek působil nějak nestabilně. Auto se chová i při ostřejším jízdním stylu naprosto jistě. Poměrně velké rozchody obou náprav i dlouhý rozvor spolu s dostatečně tuhou karoserií jsou prostě znát. Zvláště se nám líbilo naladění řízení – při pomalé jízdě po městě či manévrování na parkovištích je příjemně lehké, ale již v rychlostech nad 50 km/h příjemně tuhne a třeba na dálnici se nám zdálo, že posilovač zcela „usnul“, což jsme velice oceňovali. Při ostřejším průjezdu zatáček se samozřejmě na limitu začíná projevovat vrozená nedotáčivost, ale ještě dřív se do děje vloží poměrně starostlivě naladěný stabilizační systém. To ovšem rozhodně nekritizujeme, protože u rodinného dostavníku je takováto  „preventivní starostlivost“ zcela na místě. Vždyť pro řidiče, kteří se chtějí se svým autem opravdu „vyblbnout“, nabízí Renault úplně jiné modely, např. nový Megane RS… Přesto ale i testovaný Grand Scenic nabízel v menu palubního počítače tzv. system Multi Sense, kterým bylo možné měnit jízdní charakter vozu (citlivost pedálu plynu, tuhost řízení, zvuk motoru, design hlavního palubního ukazatele). Upřímně řečeno, nejvíc nám stejně vyhovoval výchozí standardní režim Normal, ty ostatní jsou spíš takové zajímavé zpestření (Comfort, Eco, Sport, Perso). Např. režim Sport má řízení snad až příliš ztěžklé a v režimu Eco je zase reakce motoru na přidání plynu hodně ospalá, navíc se utlumuje funkce klimatizace… Co se týče brzd, s prací čtveřice kotoučů jsme byli navýsost spokojeni – nástup jejich účinku byl totiž docela razantní, přesto však dobře dávkovatelný. Jednoznačným přínosem pro aktivní bezpečnost vozu je protikolizní systém, který začne sám brzdit, pokud to neudělá řidič sám, a hrozí tak střet vozu s chodcem či jinou překážkou. Měli jsme ale k dispozici i celou armádu dalších šikovných pomocníků – asistent rozjezdu do kopce (podrží vůz několik sekund „na brzdách“, než zabere spojka, takže ani v opravdu příkrém stoupání nemusíte používat el. P brzdu), výklopný head-up displej (promítá okamžitou rychlost a další důležité informace na spodní okraj zorného pole řidiče, díky čemuž nemusí neustále sklánět oči z vozovky na přístrojový štít), systém monitoringu pohybu jiných vozidel v mrtvém úhlu zpětných zrcátek, systém monitorování únavy řidiče a také systém monitorování dopravních značek (promítá jejich symboly na štít přístrojů). 

Za kolik?

Testovaný Renault Grand Scenic s naftovým motorem 1.6 dCi/96 kW (obchodní označení dCi 130) a prostřední úrovní výbavy Intens měl ceníkovou cenu 648 900 Kč. V současné době už se ovšem tento vůz nabízí s novým turbodieselem, naladěným na ty nejpřísnější emisní normy. Opět se jedná o čtyřválec, tentokrát ovšem s objemem zvětšeným na 1749 cm3 a výkonem 88 nebo 110 kW (točivý moment 300 nebo 340 N.m).  Slabší verze se stejnou výbavou Intens přijde na 608 900 Kč, silnější se nabízí za 643 900 Kč. Ceníky s podrobným přehledem standardní i příplatkové výbavy naleznete na webových stránkách www.renault.cz  .

Roman Poláček

Galerie