Le Brno 2007

Na startu - Le Brno 31. 3. 2007 8:00h



Ouvertura

Koncem minulého roku se sešlo pár dostatečně šílených lidí, kteří se rozhodili společnými silami postavit vlastní okruhový speciál a zůčastnit se s ním seriálu závodů Le Brno a Le Most. Jako základ okruhového vozu byl zvolen Renault 11, kterému jsme s přáteli během stavby začali říkat Le Blecha. První závod byl naplánován na poslední březnový den na Masarykově okruhu v Brně.

Stavba Le Blechy (Renault 11) se ukázala být náročnější než byl původní Jarkův odhad a navíc nám s ní trochu nepřálo štěstí. Udělali jsme sice pořádný kus práce, ale přesto to nestačilo k tomu aby v předvečer závodu vypadala jako závodní auto, které má druhý den odjet 12h závod na okruhu.

V předvečer závodu jsme finišovali, aby Le Blecha mohla ráno stát na startovním roštu, ale čím víc bylo hodin, tím víc nám bylo jasné, že naše snaha je marná.

Karta v rukávu

Když před půlnocí dorazil Viktor, zeptal se nás, zda máme stále ještě chuť závodit. A pokud ano,  ať se s ním jdeme na něco podívat, že má pro nás překvapení. V ten okamžik mi došlo, že zvuk motoru vozu kterým přijel zdaleka nepřipomínal baryton jeho Espace V6 ani zvuk motoru F3N jeho R21. Po příchodu na parkoviště mi spadla čelist do úrovně podrážek a vzápětí se mi na tváři objevil široký úsměv. Před námi stálo krásně modré Clio Sport 2,0 16V. Podíval jsem se nevěřícně na Viktora zda tohle myslí vážně. Myslel.... Auto nám půjčil náš stájový kolega, bývalý Mistr Renault, Jirka Konečný z Olomouce. Nadšenec do všeho co voní benzínem, který Viktorovi Clio sám nabídl jako náhradní řešení abychom mohli odstartovat po boku jeho druhého závodního Clia, se kterým už delší dobu závodí. Za jeho půjčení mu patří náš neskonalý vděk.

Zbývalo pár hodin do času odjezdu do Brna na ranní technickou přejímku. Jako banda mravenečků jsme odtlačili Le Blechu, vyklidili Jarkovu dílnu a nastěhovali do ní modráska. Museli jsme odstranit pár drobných závad, zkontrolovat jeho stav, vyměnit brzdové destičky a kola, vymontovat alespoň zadní sedačky a vyrobit uchycení čtyřbodových bezpečnostích pásů. Tlačil nás čas a únava. Zjistili jsme, že nutně potřebujeme přední destičky (byly téměř sjeté) naštěstí jsme již věděli, že na nás bude čekat v Brně ráno jiná sada v trochu lepší kondici a nové budeme muset během dopoledne v Brně sehnat. Stejně jako jsme museli zajistit přezutí kol, protože některá kola co jsme měli připravená na Blechu se na Clio prostě nevešla.

Všichni jsme makali co to šlo a tak po čtvrté ráno bylo Clio relativně připraveno, v půl páté jsem do něj s Viktorem usedl a začal závod s časem abychom stihli technickou přejímku. V Brně u benzínky jsme zjistili, že si vzal startér náhradní volno, závadu se podařilo před startem identifikovat jako povolené kontakty u baterie, ale přesto nás startér občas potrápil a museli jsme během závodu Clio občas roztlačit, vlastně obě Clia.

V Brně jsme absolvovali přejímku, výměnu destiček, rozpravu jezdců před startem a po půl osmé, když se vše na poslední chvíli stihlo, vyrazil Viktor s ostatními účastníky na trať, vozy se seřadily dle vylosovaného pořadí na startovní rošt a závod byl v osm hodin odstartován.

Odstartováno

Krátce po startu nás vyděsil a následně velmi pobavil první jezdec našeho druhého týmu - nervy asi udělaly svoje a on ve 3. kole skončil u svodidel, naštěstí ne kvůli kolizi či závadě. Prostě se mu chtělo na záchod a rozhodl se ulevit si u svodidel přímo na trati.

Pro zbytek týmu nastal již zmiňovaný maraton - shánění destiček, přezouvání kol a zajišťování všeho co bylo potřeba. V porovnání s ostatními účastníky jsme vypadali jako opravdoví amatéři - minimální zázemí, sériové auto a prakticky žádné zkušenosti. Vše jsme se učili až během závodu. Navíc všichni byli neskutečně unavení a nevyspalí.

Po hodině a půl závodu jezdil Viktor někde okolo 15. místa, což byl v konkurenci výborně připravených a mnohdy silně upravených vozů pěkný výsledek. Clio muselo působit na trati pro přihlížející směšně, šustivý zvuk odvalování pneumatik působil při průjezdu cílovou rovinkou dost kontrastně vůči řevu výfuků konkurence. Tak jsme mu začali říkat Šusťák.

Řada aut začala postupně jezdit do boxů - posádky musely poprvé tankovat. Než tam po necelých 2h závodů zajel i Viktor, stačil jsem se alespoň trochu umýt a připravit na jízdu. Za volant Clia jsem usedal s obrovskou obavou, strachem o auto, o sebe, o kluky, nemohli jsme si dovolit žádné chyby, nemohli jsme ublížit autu. V tu chvíli jsme byli celkově na 6. a 8. místě. 

Střídání

Já nikdy s ničím podobným nejel a už vůbec ne na okruhu, no co, nějak to dopadne, uklidňoval jsem se a vyrazil k benzínce. Jako na potvoru tam byla trošku fronta, takže malé zdržení, ale pak již nic nebránilo vyrazit na trať. Prvních pár kol jsem se začínal sžívat s autem, snažil jsem se zapamatovat si trať, získával jsem zpět jistotu a sebedůvěru a během půlhodinky jsem si s Cliem začal tykat. Chovalo se příkladně jak se sluší na dobře vychované auto, pneumatiky Toyo Proxes 888 seděly na asfaltu jak přikované a já hledal v každé zatáčce lepší a lepší stopu, některé se mi dařilo vykružovat lépe a lépe, jiné mi dělaly stále problémy. Čas ubíhal a mě to bavilo čím dál tím víc a víc, únava byla ta tam. Zatímco jsem kroužil, vykrystalizovala konečná podoba naší strategie. Na našem autě s civilním podvozkem totiž při plném nasazení poměrně rychle odcházely pneumatiky a navíc jsme nechtěli riskovat žádný malér s půjčeným autem. Trochu se počítalo. A když se dopočítalo, do ucha se mi ozval jasný pokyn. Zvolni, uber, ušetříš gumy a palivo. Budeš ztrácet pár vteřin na kolo, ale oddálíme výměnu gum a tankování, to nám ušetří čas, takže ta ztráta nebude tak velká. Zvolnil jsem. Když se po dvou hodinách začala ručička palivoměru přibližovat k rezervě dostal jsem signál z depa, že jen co vystřídá druhý tým můžu do boxů. Popravdě ani se mi tam moc nechtělo.

Když jsem vystupoval z auta jásal jsem radostí, vše fungovalo jak má, Clio dostalo nové desky Ferodo, které zatím Mário s Milanem sehnali a nové gumy. Kluci makali jako profíci a snad za 3 minuty mohlo Clio vystartovat opět na tankování a pak na trať. Teprve pak na mě dopadla únava a následky předávkování adrenalinem, měl jsem hlad a neměl jsem na jídlo ani chuť, chtěl jsem si zapálit a neudržel v ruce málem ani cigaretu. Ale vše šlo dobře a podle našich představ, i kluci byli unavení ale veselí a plni humoru a optimismu.

Hlavně dojet, kluci

Naše taktika byla jasná - hlavně dojet, neudělat kiks, neublížit tomu vymazlenému autíčku, šetřit jej, šetřit brzdy, pneumatiky a přitom být dostatečně rychlí, nálada panovala báječná. Závod ubíhal, za volantem Clia jsem se střídal já, Viktor a Jarek. (Márty se bohužel díky únavě a obavám z poškození půjčeného auta závodu raději nezúčastnil jako jezdec). Během závodu jsme se stále drželi okolo 20. pozice v celkovém pořadí. Věděli jsme, že vůz na pozici za námi na nás už ztrácí 10 kol a tak jsme mohli jet v naprostém klidu, užívat si jízdu a bavit se s vědomím, že když neuděláme chybu, týmová taktika nám vynese body. Ubývalo nám sice sil a únava dělala svoje, ale odhodlanost dojet byla silnější. Žluté clio se zatím probojovávalo místo po místu kupředu.

Bojovali jsme s daleko zkušenějšími soupeři s upravenými a perfektně připravenými vozy. Některé zbrzdila návštěva kačírků podél trati, technické závady či penalizace stop and go za překročení rychlosti v boxech či jiné prohřešky na trati. I druhé Clio týmu Jirky Konečného kromě přebržděného zadku fungovalo jak má a tak kluci doháněli ztrátu, kterou ráno nabrali. Den ubíhal a s blížící se osmou hodinou a koncem závodu se postupně sešeřilo. Když obě Clia projela téměř za tmy po 12h závodu bok po boku cílovou páskou začala vlna vzájemných gratulací a nadšení. Oba Renaulty na startu dojeli tento náročný závod bez ztráty kytičky.

Došlo i na body

Skončili jsme na krásném 6. místě v divizi 2 (do 2 litrů) a celkově na 18tém místě. Jirka Konečný se svým týmem skončil 4. v divizi a na osmém místě celkově. V naší divizi startovalo 15. vozů a celkově 35. Závodní tým RenaultClubu tak získal 8 bodů do Poháru ALS. Tým Jirky Konečného z Olomouce má bodů 10. Čekají nás ještě 2 závody Le Most na 6 a 9h v srpnu a v říjnu, tentokrát již s Le Blechou.

Myslím, že s výsledkem můžeme být nadmíru spokojeni, neměli jsme prakticky žádné zkušenosti a říkali si, že bude úspěch pokud vůbec dojedeme. Byla to úžasná zábava a já osobně se už nemohu dočkat na závody v Mostě.

Děkuji za tento výsledek kolegům závodníkům - Viktorovi a Jarkovi. Děkuji kamarádům, kteří nám pomáhali se servisem, tankováním a sháněním, focením natáčením - Mario Horák, Milan Voda, Martin Trsek a Vláďa Zumr. Děkuji klukům servisákům od spřáteleného Renault Olomouc Racing teamu se kterým náš tým v zázemí velmi rychle splynul a vzájemně jsme si pomáhali při zastávkách v boxu. Děkuji našim partnerům - TOYO TIRE CZECH s.r.o. za bačkory pro auto, Total Česká republika s.r.o. za nejjemnější olej, Renault KFK Nový Jičín za sponzoring, Radovanovi Břenkovi za dobré jídlo Hrnečku Vař, Riehelen Design za polep Le Blechy, firmě Autovašenda s.r.o za zajištění náhradních dílů a dopravy. Děkuji všem Renaulťákům, kteří se na nás přišli podívat a nebo nám drželi palce.

Děkuji Jirkovi Konečnému za půjčení jeho mazlíčka modráska.

Děkuji firmě Renault, že dokáže vyrábět tak skvělé vozy jakým Clio Sport bezesporu je. Auto, které si to dokáže rozdat i s upravenými vozy, řádně připravenými na podobný závod. Smekám klobouk, paradon přilbu. 

Děkuji Renaultu Clio Sport, že se na nás nezlobilo, vydrželo závod se ctí a ochotně bojovalo až do konce. Budiž mu alespoň malou útěchou a odměnou péče, kterou druhý den dostalo po přestavbě zpět na civilní auto a kontrole zda je vše v nejlepším pořádku. Následovalo odstranění zbytků spálených pneumatik z karoserie co za ten závod nasbíralo, koupel a masáž v myčce a komplet vyluxování. Byl to už jeho druhý závod a teď už spokojeně odpočívá u svého majitele se žluťáskem v krásné garáži.

Video: Le Brno (16,8 MB)  

Video je kvůli jeho velikosti ve formátu MP4 - k jeho přehrávání je třeba mít nainstalovaný QuickTime nebo příslušný kodek pro přehrávání tohoto formátu

Autor označených fotografií: Aleš Kavlík - Alkado foto - www.alkado.com

diskuse ke článku je zde (klikni)

související článek: Renault Club jde závodit


Jan Stokuč


Galerie


Renaultclub - Le Brno 2007 - na startu Renaultclub - Le Brno 2007 - Clio Sport Renaultclub - Le Brno 2007 - Clio Sport
Renaultclub - Le Brno 2007 Renaultclub - Le Brno 2007 Renaultclub - Le Brno 2007
Vláček Renaultclub - Le Brno 2007 Renaultclub - Le Brno 2007
Jedete špatně, až to bude možné otočte se :) Renaultclub - Le Brno 2007 Renaultclub - Le Brno 2007 - Clio Sport
Renaultclub - Le Brno 2007 - Clio Sport Renaultclub - Le Brno 2007 - Clio Sport Renaultclub - Le Brno 2007
Renaultclub - Le Brno 2007 Renaultclub - Le Brno 2007 Renaultclub - Le Brno 2007
Renaultclub - Le Brno 2007 Renaultclub - Le Brno 2007 Renaultclub - Le Brno 2007
Zlobil a teď musí čekat Takové pěkné gumy a tak je zničit ! Pit Stop (sakra to kolo nešlo povolit)
Když stávkuje startér Renaultclub - Le Brno 2007 - Pit stop Renaultclub - Le Brno 2007 - Pit stop
Dobrá nálada panuje i za volantem průjezd hodinu před cílem Konečně v cíli, pokec jezdců v depu


Chtěl po vás někdy policicta úplatek?
Ne nikdy
Naznačil, že by chtěl
Ano, ale nedal jsem mu ho
Ano, dal jsem mu ho
Úplatek jsem sám nabídl
Máte-li ve voze kůži, střezte se ji polít Coca Colou. Její působení kůže nenávratně poškodí. Když už se tak stane, nešetřete vodou. Ihned.


Link to old english version.