Když Clio vyroste (test Renaultu Captur, I. díl)

Captur je pro Renault opravdovou trefou do černého

Segment tzv. crossoverů v Evropě rok od roku sílí.  Ukázalo se, že zatímco o malá MPV zákazníci přílišný zájem neprojevují, podobně praktické crossovery jdou na dračku. Zakopaný pes je ve vzhledu a celkovém image – MPV působí rodinně-nudným „maminkovským“ dojmem, crossovery jsou naopak vnímány jako mladistvě dynamické a designově přitažlivé. Renault naštěstí zareagoval včas a neúspěšné malé MPV Modus již loni nahradil šmrncovním Capturem. A dobře udělal. Vždyť tento model pokořil metu 100 000 vyrobených kusů již za tři čtvrtě roku od zahájení jeho výroby a prodalo by se ho prý i víc, pokud by jej ovšem Renault stíhal vyrábět ve větších počtech. V našem testu naftové verze 1.5 dCi s manuální převodovkou a vrcholnou výbavou Dynamique se pokusíme zjistit, co je na tomto autě tak atraktivního a čím může oslovit českého zákazníka.

Prostě fešák!

Jedno tomuto Renaultu nemůže upřít ani ten největší hnidopich – je prostě líbivý. Nový designérský styl naordinovaný současným šéfdesignérem Renaultu Laurensem Van den Ackerem  mu totiž velice svědčí. Auto svým vzhledem hodně připomíná nejnovější generaci Clia, ve srovnání s ním je ale mohutnější. K tomu přispívá nejen delší (+ 6 cm), širší (+5 cm) a hlavně vyšší karoserie (+11 cm), ale i zvětšená světlá výška (v nezatíženém stavu 20 cm!) a také větší kola (velikost 16 – 17 palců). Podvozková plošina je s Cliem unifikována, rozvor se ovšem zhruba o 2 cm protáhl. Designově nejvýraznější partií je určitě příď s obrovským logem a dynamicky stylizovanou maskou chladiče i světlomety. Na bocích nás zaujaly rafinované prolisy ve spodní partii dveří s navazující mohutnou ochrannou lištou i zešikmená pomocná okénka v zadních sloupcích. Při tříčtvrtečním zadním pohledu vynikají svalnaté zadní blatníky s navazujícím zvlněním spodních partií zadní výklopné stěny. Všechny tyto designové prvky odkazují na menšího bratříčka Clio. Je zde ale i nemálo odlišností – například lemy blatníků i spodních okrajů nárazníků jsou vyrobeny z nelakovaného černého plastu. Jejich praktičnost uživatelé ocení nejen na polních cestách, ale také ve městech s jejich věčně přecpanými parkovišti a leckdy zrádně vysokými obrubníky... Rovněž jsme si všimli, že plocha světlometů a zadních svítilen je u Capturu ve srovnání s Cliem mnohem lépe vyvážena Přední světla jsou totiž u Capturu trochu menší a zadní svítilny naopak větší.

Zvláštní pozornost zasluhují mimořádně široké možnosti vzhledové personalizace  - širokým výběrem laků to jen začíná. Zvolit si totiž lze také dvojbarevné lakování (volí ho prý většina zákazníků), kdy střecha je vyvedena v jiném odstínu než zbytek karoserie. Byl to případ i testovaného exempláře. K tomu se přidává široký výběr litých kol, nabídka různobarevných plastových doplňků karoserie (kryty zrcátek, lišty kolem masky a mlhovek, lišty na bocích atd.) a několika druhů polepů střechy a zadní výklopné stěny. Vaší fantazii a individualitě se prostě meze nekladou, omezením může být spíš suma, kterou jste ochotni za tento nevelký vůz utratit.



Jaký je uvnitř?

Atmosféra uvnitř Capturu je po designové stránce podobně moderní, jako v nejnovějším Cliu. Třeba přístrojový štít, volant nebo navigace je shodná, ovšem přístrojová deska i výplně dveří se liší. Na kombinaci ručičkového otáčkoměru s uprostřed umístěným digitálním rychloměrem si jistě lze zvyknout. I tak jsme se ale pořád nemohli zbavit dojmu, že v pravém tubusu by měl být analogový rychloměr a ne obří palivoměr… Nahrazení klasického klíče tlačítkem a čipovou kartou u Renaultu již dávno není žádnou novinkou a i zde toto řešení funguje bez problémů.  Sedadla jsou v Capturu ukotvena citelně výše než v Cliu, což prospívá jak výhledu, tak i snadnosti nastupování a vystupování. Polohu řidiče vůči všestranně seřiditelnému volantu i řadicí páce lze jen pochválit, stejně jako fakt, že středový panel neutiskuje řidičovu pravou nohu. Posunutí středového panelu mírně doprava sice trochu ubírá prostor pro levou nohu spolujezdce, v segmentu B (malé vozy) to ale představuje celkem obvyklé a tolerovatelné řešení. Vysoké umístění multifunkčního displeje je ukázkové, stejně jako jeho intuitivní ovládání. Palubní počítač, navigace, spárovaný mobilní telefon, rádio – vše je zde uspořádáno přehledně a logicky a našince potěší i přítomná čeština. Za mimořádně šikovnou vychytávku považujeme velkou odkládací schránku před koleny spolujezdce ve formě zásuvky. Díky tomu je její obsah snadno dosažitelný i pro připoutaného řidiče. No, a pokud na sedadle spolujezdce zrovna sedí někdo dlouhonohý, tak si schránku vysune jen částečně.

K sedačkám jsme neměli žádné podstatné výhrady – jejich velikost, tvarování i tuhost nám vyhovovaly. Testovaný exemplář měl příplatkové snímatelné potahy opatřené praktickými zipy, díky kterým je lze snadno sejmout a vyprat, nebo vyměnit za jiné. Pokud vás tedy dosavadní barevné řešení kabiny začne nudit, můžete jej snadno změnit. Zadním cestujícím se sedí také dobře. Díky vyšší poloze jejich sedáku mají dostatečně podepřená stehna a na rozdíl od nového Clia si nemohou stěžovat na nedostatek prostoru pro nohy ani hlavu. To se bavíme o případu, kdy je lavice aretována ve své nejzadnější pozici – tehdy se 188 cm vysoký autor tohoto článku usadil „za sebe“ naprosto bez problémů a ještě s malou prostorovou rezervou. Dalším plusem je, že zadní sedadlo je posuvné standardně, takže se za tuto vymoženost nic nepřiplácí (jako by se zde Renault vzpomněl na Twingo I. generace)  Jestliže ovšem sedačku posunete úplně dopředu (dráha sedadla mezi krajními pozicemi činí 16 cm), prostor pro nohy prakticky zmizí. Třeba při přepravě dětí v sedačkách lze ale s úspěchem využít nějakou střední pozici. Co se týče odkládacích prostor, ani v tomto směru Captur nezklamal. Kromě již zmiňovaného „šuplíku“ před spolujezdcem je k dispozici ještě uzavíratelná schránka ve středu horní plochy přístrojové desky, tři otevřené odkládací prostory se nacházejí ve středové konzole a nechybí ani slušně objemné kapsy ve výplních dveří.

Naše připomínky

A co že se nám tedy vlastně v kabině Capturu nelíbilo? Hlavně jeho až přílišná „plastovost“. Slícování jednotlivých interiérových dílů je velmi dobré, ale velkoplošné panely přístrojové desky a výplní dveří vyrobené z tvrdého plastu působí dost lacině. Klavírní lak na středovém panelu i volantu dělají, co mohou, stejně jako několik chromovaných ozdob, ale celkově levnější dojem odvrátit nedokáží. Stejným problémem, vzniklým snahou výrobce o maximální redukci výrobních nákladů ovšem trpí i nejnovější generace Clia. Renault prý již častou kritiku tohoto nedostatku zaznamenal a chystá nápravu, která by měla nastat s plánovanou modernizaci, v hantýrce Renaultu v  tzv. „fázi 2“. Naše druhá výtka jde na vrub hodně silným předním sloupkům, z nichž zejména ten pravý řidiči až příliš překáží ve výhledu třeba při najíždění do křižovatek. To už se ale dostáváme k věčnému dilematu konstruktérů těchto partií karoserie, balancující mezi požadavky na výhled a maximální pasivní bezpečnost…
Zbytek testu zahrnující zhodnocení zavazadlového prostoru, zamyšlení nad výběrem motoru a naše jízdní dojmy bude následovat přibližně v polovině dubna.
(29.3. 2014)                                                                               


Text a foto Roman Poláček


Galerie


Captur je typickým přestavitelem mladého, ale prudce rostoucího segmentu malých crossoverů Při pohledu z boku vyniká zvýšená stavba karoserie a velká kola, stejně jako minimální přední i zadní převis. Dvoubarevné lakování vzhledu Capturu velice svědčí. Díky směrem vzad stoupající spodní linii bočních oken, která je zakončena
Mohutná přístrojová deska nepochází z Clia, protože musela být přizpůsobena zvýšené karoserii Tento přístrojový štít známe již z nejnovějšího vydání Clia Středový panel ve stylu tabletu a ozdobná lišta víka schránky s integrovaným madlem přístrojové desce sluší
Tato odkládací schránka se hodí třeba na klíče či peněženku Multimediální rozhraní R-Link je všestranným pomocníkem Vaši jízdu si můžete nechat vyhodnotit palubním počítačem, prim samozřejmě hraje ekologické hledisko
Multifunkční středový displej může sloužit i k promítání obrazu z couvací kamery Startovací tlačítko a štěrbina pro vložení čipové karty (u vyšší výbavy si jí můžete nechat v kapse) nejsou pro Renaultťáky žádnou novinkou Skvělý nápad - odkládací schránka před spolujezdcem je řešena jako zásuvka
Výplně dveří nepostrádají eleganci, působí ale dost levným dojmem Proti velikosti, tuhosti i tvarování předních sedadel nelze mít žádné výraznější námitky. Testovaný vůz měl příplatkové snímatelné potahy. Jestliže je zadní lavice posunuta zcela vzad, prostor pro nohy zadních pasažérů je opravdu štědrý
Při posunutí lavice maximálně dopředu místo pro nohy prakticky zmizí Všechna 3 zadní místa jsou opatřena opěrkami hlavy a tříbodovými bezpečnostními pásy Kolečko vpředu reguluje vyhřívání sedačky, páka na boku pak její výšku
Poměrně velká odkládací Na oplastované zadní straně předních sedadel  se nachází praktické odkládací kapsy, tvořené pružnými lanky. Originální a efektní zároveň. Při vjíždění do křižovatky je třeba počítat s hodně silnými předními sloupky. Pro pasivní bezpečnosti při případném převrácení vozu jsou ale naopak velmi žádoucí.
Prahy jsou zdobeny lesklými ochrannými polepy Typický Renault. Spodní partie boků jsou chráněny mírně vyboulenými plastovými obklady Střechu zdobil efektní polep s čtvercovým vzorem


Chtěl po vás někdy policicta úplatek?
Ne nikdy
Naznačil, že by chtěl
Ano, ale nedal jsem mu ho
Ano, dal jsem mu ho
Úplatek jsem sám nabídl
Máte zájem o členství v Renault Clubu? Informace a přihlašovací formulář najdete v sekci "Kontakt".