Jsou nová auta opravdu bezpečnější?

Ilustrační fotografie





 Bezpečná auta a silnice umožňují bezpečnější jízdu...

Opak je pravdou, neboť bezpečná auta a silnice činí jízdu automobilem bezpečnější. V USA například přiznaly pojišťovny vlastníkům aut s antiblokovacím zařízením kol (ABS) původně bonus, který byl později zrušen. zjistilo se totiž, že automobily vybavené ABS způsobují dokonce více nehod než auta bez ABS.

Také vynálezci bezpečnostních pásů a airbagů chtěli zvýšit celkovou bezpečnost jízdy a řidičů, ale jejich záměr nevyšel. Příčina spočívá v lidském faktoru a v zakořeněném zvyku téměř všech lidí přizpůsobovat chování měnícím se okolnostem.

Je známo, že s vajíčkem natvrdo zacházím méně opatrně než s vajíčkem syrovým a nejinak tomu je u automobilů. Řidiči Mercedesů s ABS a airbagy jezdí mnohem riskantněji, než kdyby seděli za volantem staré plechové kachny (Citroën 2CV) se slabým motorem a bez bezpečnostní výbavy. Bezpečnost svádí k riziku (von Cube).

Platnost této teze lze dokázat i na jiných příkladech.

Na počátku 70. let byla v různých státech USA zrušena povinnost řidičů motocyklů používat ochrannou helmu. K velkému překvapení se snížil počet nehod s podílem motocyklistů (Adams, s. 149). Stejně tak u automobilů bylo zjištěno, že účastníky nehod tvořila především silná a rychlá vozidla. podle amerických statistik zavinili řidiči luxusních limuzín s hmotností nad 1800 kg o polovinu více nehod než řidiči malých vozidel (do 900 kg).

Dopravní experti ve Švédsku při kontrolách zaznamenali, že vozidla vybavená pneumatikami s hroty (spikes) projížděla nebezpečnými zatáčkami mnohem ryhleji než vozidla bez spikes. Ani bezpečnostní pásy nemají rozhodující podíl na bezpečnosti dopravy, jak tvrdí dopravní policisté. Podle Adamse (1995) se sice v 70. letech snížil v mnoha zemích počet smrtelných nehod, ale příznivý vývoj nezpůsobilo používání bezpečnostních pásů. V důsledku celosvětové ropné krize totiž řidiči jezdili pomaleji, neboť se snažili dosáhnout co nejnižší spotřeby paliva. co se samých bezpečnostních pásů týče, po jejich zavedení stoupl počet nehod, při nichž byli oběťmi především chodci a cyklisté. Jak dokazuje čtenářský dopis deníku Times z roku 1908, platila tato rovnice bezpečný = nebezpečný již před téměř sto lety:

Dříve než čtenáři připadnou na stejnou myšlenku jako tajemník automobilového klubu, který doporučil, aby byly živé ploty v blízkosti silnic pravidelně nízko sestříhávány, měli by si vzít ponaučení z mé vlastní zkušenosti v této věci. Před čtyřmi roky jsem zkrátil živý plot u svého domu, vzdálený 30 yardů od nebezpečné křižovatky, na výšku 4 stop. Mělo to dvojí výsledek: Rok nato v létě byla má zahrada plná prachu zvířeného auty, protože každý jezdil kolem mého plotu rychleji než dříve. Když byli samozvaní závodníci zastaveni policií, bránili se, že tady teď nemusí brzdit, protože křižovatka je konečně přehledná. Tak jsem přestal živý plot zkracovat.

s úctou, Willoughby Werner.

Lit: W. Werner: Letter to the Times, in Times, 13.7.1908; K. et al. Rumar: driver reaction to a technical safety measure - Studded tyres, in: human factors 18, 1976, s. 443-454; Felix von Cube: Gefährliche Sicherheit, Mnichov 1990; John Adams: Risk, London 1995; Walter Krämer, Denis Krämer, Gotz Trenkler: Die neue Lexikon der populären Irrtümer, 1998.

Diskuse ke článku


Viktor Kazda




Chtěl po vás někdy policicta úplatek?
Ne nikdy
Naznačil, že by chtěl
Ano, ale nedal jsem mu ho
Ano, dal jsem mu ho
Úplatek jsem sám nabídl
Desatero účastníka dopravní nehody. 4. V případě nutnosti volej nejprve hasiče, záchrannou službu, pak policii.


Link to old english version.