Jak snížit spotřebu?

Dostatek prostoru i variability a přitom nízkou spotřebu díky malé čelní ploše - to vše nabízí moderní kombi. Na snímku Renault Mégane Grand Tour.

Ceny za benzín a naftu vystoupily do dříve nepředstavitelných výšin a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se v dohledné době vrátily na snesitelnější úroveň kolem 30 Kč/l. Většina motoristů tuto skutečnost musí (byť se skřípěním zubů) akceptovat, protože bez svého vozu se prostě neobejde. Někdo se snaží náklady na palivo redukovat tím, že omezí své jízdy, ale nemálo ušetřit lze i vhodným výběrem vozu, správnou technikou jízdy a některými dalšími opatřeními. O poznatky z této oblasti se s vámi rádi podělíme.





Vyberte si úsporné auto

Spotřeba pohonných hmot je pro většinu uživatelů jedním z klíčových kritérií, podle kterých si svůj vůz vybírají. Obecně lze říci, že čím je automobil větší a těžší, tím vykazuje větší spotřebu. Nejméně vhodné jsou z tohoto hlediska těžké vozy typu SUV s velmi špatnou aerodynamikou zejména v dálničním provozu. Další energetické ztráty jim přináší pohon všech kol, kterým je většina SUV vybavena (byť se pohon zadních kol většinou plně aktivuje až při prokluzu těch předních).

Velkoprostorové automobily (MPV) mají proti SUV aerodynamickou výhodu v menší světlé výšce a v menších energetických ztrátách daných pohonem jen jedné nápravy, ale velká čelní plocha karoserie trápí i jejich motory. Určitě stojí za úvahu, zda-li je pro vás volba SUV či MPV skutečně nutností nebo jestli se jedná spíše o podlehnutí módnímu trendu. Vždyť pořádný kombík mívá větší zavazadlový prostor a na jeho zadním sedadle se také většinou sedí pohodlněji než na trojici samostatných úzkých sedátek MPV (byť skvěle variabilních). Ano, vyšší karoserie znamená snadnější přístup do kabiny, ale v takovém autě vlastně převážíte spoustu „zbytečného vzduchu“ nad hlavami posádky a tento luxus něco stojí. Jako příklad stačí uvést normovanou kombinovanou spotřebu kombi nižší střední třídy Renault Mégane Grandtour 1.6 16V/81 kW, která činí 6,9 l/100 km. Velkoprostorový vůz stejné třídy Renault Scénic osazený stejným motorem a rovněž šestistupňovou manuální převodovkou vykazuje kombinovanou spotřebu 7,4 l/100 km. Rozdíl 0,5 l/100 km jde právě na vrub podstatně větší čelní plochy vysoké karoserie a také o 45 kg větší pohotovostní hmotnosti. Přitom základní objem zavazadlového prostoru má Mégane Grandtour o 54 l větší…

Hodnoty normované spotřeby uváděné výrobcem ale berte se značnou rezervou – skutečné nároky na palivo mohou být klidně o litr i více na 100 km vyšší. Důvodem je to, že reálný provoz a podmínky jízdy mají k laboratornímu způsobu měření spotřeby opravdu hodně daleko… Výrobcem uváděné hodnoty proto mají hlavní smysl v tom, že umožňují jejich porovnání s konkurencí.


Benzín nebo nafta?

Další otázku představuje volba vhodného motoru. Když se řekne levné ježdění, jako první se asi většině z nás vybaví slovo „diesel“, ale ani on samozřejmě není samospasitelný. Naftové vozy mívají výrazně vyšší pořizovací i servisní náklady a cena za litr nafty je v současné době zcela srovnatelná s cenou benzínu nebo je dokonce vyšší. Efektivnost moderních benzinových motorů se také v posledních letech zlepšuje, takže ekonomický náskok nafťáků již není tak markantní jako tomu bylo třeba ještě před 10 lety. Obecně platí, že zůstávají nejvhodnější volbou právě v případě vozů s vyššími jízdními odpory a hmotností – tedy u již zmiňovaných SUV a MPV či velkých sedanů, liftbacků a kombíků. Masivní točivý moment dostupný již v nízších otáčkách spojený s menší měrnou spotřebou paliva je u takovýchto vozů obzvláště vítaný a rozdíl ve spotřebě oproti podobně výkonným benzinovým verzím zde bývá opravdu citelný. Naopak v případě malých vozů naftové motory většinou nedávají valný smysl, protože jejich nevelkou „benzinovou“ cenu zvyšují příliš razantně a jejich roční kilometrový proběh bývá podstatně skromnější než u větších automobilů. Jestliže totiž za rok nenajezdíte alespoň 20 000 - 30  000 km, nemívá turbodiesel žádný ekonomický smysl – pokud tedy nemáte přístup k nějaké zázračně levné naftě…

Podobně je třeba si dobře propočítat ekonomickou výhodnost pořízení si automobilu na LPG či zemní plyn. Plynové verze od výrobce i případná dodatečná adaptace na tento druh pohonu nejsou nijak levné a v úvahu je třeba vzít i další omezení – toroidní plynová nádrž vám zabere místo v podlaze původně určené pro rezervní kolo. Alespoň, že už padl letitý zákaz parkovat „plyňáky“ ve společných garážích…

Vliv na spotřebu má i zvolené palivo a olej. Nadstandardně aditivovaný benzín či nafta může spotřebu vašeho vozu skutečně mírně snížit, ale zase je dražší, takže výsledný ekonomický efekt bývá nulový. Řidčí (méně viskozní) olej v motoru a převodovce sice může snížit odpory v pohonném ústrojí, ale zároveň i zkrátit jeho životnost. V tomto případě proto rozhodně dodržujte pokyny výrobce. Šetřit za každou cenu se nevyplácí!


Jízdní styl a vhodná výbava

Nakonec ještě připomeňme, že při výběru vhodného motoru je třeba zvážit i váš jízdní styl a využití vozu. Ano, v katalogu dotyčného modelu mívají nejmenší normovanou spotřebu nejslabší verze, ale jestliže rádi jezdíte svižněji nebo váš vůz bývá často hodně naložený, rozhodně si radši připlaťte za silnější agregát s větším točivým momentem i výkonem. Nebudete jej totiž muset tolik „ždímat“ a vytáčet jako základní motůrek a vaše výsledná spotřeba bude v praxi nižší než u nejslabší nabízené verze.

Pozor také na volbu příplatkových širokých nízkoprofilových pneumatik obutých do větších litých kol. Vozu sice sluší, ale zvláště u slabších motorických verzí nejsou nezbytné a jejich vyšší valivý odpor nějakou tu desetinku litru přidá. A to nemluvíme o omezení jízdního komfortu na českých čím dál nerovnějších vozovkách… Optimálním kompromisem mezi pěkným vzhledem, odpovídajícími jízdními vlastnostmi, přijatelným jízdním komfortem a příznivou spotřebou bývají kola o jeden palec větší než je standardní provedení. Pokud nejste opravdu sportovně založený řidič, rozhodně nedoporučujeme volbu největších kol, která výrobce za příplatek na vůz nabízí.

Je dobré si také uvědomit, že množství příplatkových prvků výbavy, které jsme si naporoučeli výrazně ovlivní výslednou pohotovostní hmotnost vozu. Rozdíl mezi „holátkem“ a „plnou palbou“ činí klidně i mnoho desítek kilogramů.


Manuál nebo automat?

Na výslednou spotřebu má značný vliv také převodové ústrojí. Moderní dvouspojkové samočinné převodovky spotřebu negativně neovlivňují či ji dokonce mírně snižují. Tradiční automaty s hydrodynamickým měničem ale energetickou efektivitu pohonného ústrojí omezují velmi citelně, zvláště pak v městském provozu. Ovšem i mimo něj představují z hlediska spotřeby jasné mínus, protože s vozem vybaveným automatickou převodovkou lze aplikovat ekonomický styl jízdy v mnohem menší míře, než když můžete sami rozhodovat kdy a jak budete řadit. Jako ideální volba pro ekonomickou jízdu se proto jeví šestistupňová manuální převodovka. Dlouhá šestka se hodí hlavně na dálnici, kde působí jako úsporný rychloběh.


Nic se nemá přehánět!

Řada výrobců začala v posledních letech nabízet také speciální „zelené“ verze svých běžných modelů, které lákají na průměrnou spotřebu o několik desetin litru na 100 km nižší (a tedy i nižší normovanou produkci CO2/km) než kolik vykazují běžné verze vybavené obdobným motorem. Tato provedení (v případě Škody například pojmenovaná GreenLine) mohou být zajímavá na trzích, které nízkoemisní vozy zvýhodňují nižšími sazbami daňové zátěže, ale v českých podmínkách nedávají žádný smysl. Kromě citelně vyšší ceny se totiž v jejich případě musíte smířit i s řadou dalších nevýhod – snížená světlá výška aplikovaná za účelem zlepšení aerodynamiky sebou přináší značné riziko poškození vozu na nerovnostech a retardérech. Nižší zdvih odpružení navíc vede k výraznému zhoršení komfortu odpružení. Tím ovšem oběti přinesené na oltář ekologie zdaleka nekončí – úzké a vysokoprofilové pneumatiky zhoršují jízdní vlastnosti i vzhled automobilu a prodloužené převody výrazně snižují schopnost jeho pružné akcelerace. Další omezení představuje většinou zúžený výběr příplatkové výbavy a odstranění byť jen dojezdové náhradní pneumatiky (obojí kvůli redukci hmotnosti). Ve finále zjistíte, že zvolit „zelenou“ verzi běžného modelu může snad jen zarytý ekologický aktivista. Nakonec, není se čemu divit – pokud by naordinovaná úsporná opatření neměla na vůz výrazně „devastující“ vliv, výrobce by je přece hned aplikoval na celou svoji produkci… A úplnou absurditou zavání fakt, že „ekoverze“ nikdy nejsou vybavené šestistupňovou převodovkou. Jak je to možné?  Výrazně by je to znevýhodňovalo při měření normované spotřeby a z toho odvozované produkce CO2! Při měření na válcích totiž podle předpisu musí být zařazena pětka a ta by při přítomnosti šestky byla logicky o něco kratší…

Podobný názor máme rovněž na hybridní či plně elektrické modely – v budoucnu asi jejich čas přijde, ale při jejich současných vysokých cenách je řeč o ekonomické výhodnosti jejich pořízení čirou utopií.


Správná technika jízdy a další opatření

Tak, vůz již máme vybraný, tím ovšem možnosti ovlivnění naší výsledné spotřeby teprve začaly. Uveďme si nyní několik typů, jak ji co nejvíce srazit v běžném provozu:

Prvním předpokladem k dosažení příznivé spotřeby je to, že své auto máte v dobrém technickém stavu. Zanesené filtry, nesprávná geometrie podvozku, špatně lícující díl karoserie (například pohnutý přední nárazník po menším ťukanci či neseřízené dveře), špatně fungující lambda sonda, zanesený katalyzátor, netěsnící výfukové potrubí, mírně přidírající se brzdové destičky či brzdové obložení – to vše stojí cenné decilitry paliva navíc. Asi nejčastějším a přitom nejsnáze napravitelným prohřeškem jsou podhuštěné pneumatiky. Jejich správný tlak určený výrobcem vozu bychom měli kontrolovat minimálně jednou za měsíc! A jestliže jezdíme převážně po dálnicích, vyplatí se nějakou tu desetinku tlaku ještě přidat.


Chladíme s rozumem

Naplno zapnutá klimatizace může znamenat zvýšení spotřeby až o 1 l/100 km nebo i víc. Prvním opatřením k tomu, abyste tento výdobytek teplotního komfortu potřebovali co nejméně, je volba světlého laku karoserie – černý vůz se například po delším stání na přímém slunci zahřívá na teplotu až o 15 °C vyšší než vůz bílý. Hodně pomůže také zvýšená míra tónování skel zadní poloviny kabiny, které lze objednat buď již u výrobce, nebo dodatečně zajistit nalepením speciálních protislunečních fólií. Větrat lze samozřejmě i pootevřenými okny dveří či střešním oknem, ovšem i tyto způsoby vedou při rychlejší jízdě k nemalému zvýšení spotřeby vlivem zhoršené aerodynamiky.


Zbytečné krámy pryč

Jestliže již nepotřebujeme střešní nosič, okamžitě jej demontujeme, protože naprosto zásadním způsobem zhoršuje aerodynamiku vozu – při rychlejším tempu činí nárůst spotřeby klidně i litr na 100 km a to hovoříme pouze o samotných příčnících. Důležité je také nevozit v autě zbytečnou zátěž – velká brašna s těžkým nářadím, láhve s náhradními provozními kapalinami, těžší náhradní díly, odnímatelné tažné zařízení, zimní výbava umístěná v kufru po celý rok – to vše znamená zbytečná kila zátěže navíc, která se na spotřebě podepíší zejména v městském provozu s častou akcelerací z místa.

Velice si také rozmyslete instalaci přídavných prvků na karoserii. Zástěrky za koly sice chrání lak, ale aerodynamice rozhodně nepřidají. To samé platí také o některých přídavných spoilerech, zejména o křídlu na zádi vozu. Může sice zvýšit přítlak na zadní nápravu, ale za cenu citelně zvýšeného odporu vzduchu!


Šetřete elektřinou

Moderní auto je přímo napěchováno všemožnými elektrickými spotřebiči, ale jejich činnost také vyžaduje nemálo energie. Čím je jí více, o to víc ji musí vyrobit alternátor, která pak výrazněji zatěžuje motor vozu. Velkými energetickými žrouty jsou zařízení, měnící elektřinu na teplo – vyhřívání sedaček, vyhřívání zadního okna, vyhřívání zrcátek, vyhřívání trysek ostřikovačů… Podceňovat ale rozhodně nelze ani energetické nároky výkonné audiosoupravy, větráku ventilační soustavy či třeba mlhových světlometů. Také celodenní svícení spotřebě našeho vozu rozhodně neprospívá. Jestliže jím vůz není vybaven již z továrny, určitě se vyplatí zvážit montáž přídavného denního osvětlení na příď vozu. Jeho diody mají mnohem nižší energetický příkon a navíc odpadne aktivace koncových svítilen a osvětlení zadní registrační značky.


Správná technika jízdy se vyplatí

Opravdu velmi výrazně ovlivňuje výslednou spotřebu vozu jeho řidič. Jaké zásady by měl dodržovat, aby musel k pumpě co nejméně?

Po spuštění motoru jej nezahříváme při stání vozu na místě, ale hned vyjíždíme. Do jeho zahřátí na provozní teplotu jej ale pokud možno výrazněji nevytáčíme.Největším zabijákem příznivé spotřeby je ostrá akcelerace. Při plném sešlápnutí pedálu plynu benzín do motoru doslova padá, přiměřeně svižné zrychlování je mnohem úspornější. Jedeme co nejplynuleji, tak abychom maximálně splynuli s okolním provozem. Cílem je jet tak, abychom museli co nejméně brzdit. Každé použití brzd totiž znamená, že drahocenná energie získaná z paliva se v brzdách mění v nepotřebné teplo.

Alfou i omegou příznivé spotřeby je správné řazení. Každý řidič by měl vědět, v jakých otáčkách jeho motor vyvíjí největší točivý moment a okolo této oblasti se také pohybovat. Potřebné údaje zobrazuje otáčkoměr, který u moderního vozu bývá již naprostou samozřejmostí. Vytáčení motoru se dnes prostě nenosí a moderní agregáty (zejména přeplňované turbodmychadlem) jej ani nevyžadují. Brutální podtáčení ale rozhodně také není dobré, protože škodí životnosti motoru. Nové modely jsou často vybavené ukazateli optimálního řazení, ale právě tyto systémy někdy radí řadit nahoru přehnaně brzy. Řidič, který má cit pro vůz si ale určitě poradí – dusící se motor se většinou projevuje zvukově i nepříjemnými vibracemi. Vždy je třeba vzít v úvahu také okamžité jízdní odpory – sklon vozovky a míru zatížení vozu.

Přínos Start–Stop systémů je poněkud diskutabilní a pokud ho váš vůz nemá, nemusíte příliš truchlit. Jestliže přijedete k přejezdu, když se zrovna začnou stahovat závory nebo jestliže víte, že semafory na křižovatce mají nezvykle dlouhý interval, není přece nic jednoduššího než vypnout motor ručně pomocí klíčku a pak jej zase spustit.

Jestliže má motor vašeho vozu slušnou sílu a jezdíte s ním často po dálnici, určitě se vyplatí si připlatit za tempomat. Vaše pravá noha na plynovém pedálu totiž chtě nechtě neudržuje zvolenou trvalou rychlost tak přesně jako toto zařízení, takže dochází k neustálým malým korekcím a s tím spojené zvýšené spotřebě. Podmínkou ovšem je, že na dálnici není příliš hustý provoz. Kdo chce jezdit po dálnici ekonomicky, musí se také smířit s tím, že do cíle své cesty dojede o něco později. V rychlostech nad 100 km/h totiž prudce rostou jízdní odpory vozu (hlavně ten aerodynamický). Loudat se po dálnici stovkou ovšem vydrží asi jen málokdo, takže jako dobrý kompromis se jeví tachometrová stotřicítka, znamenající ve skutečnosti tempo okolo 120 km/h.

Instruktoři bezpečné jízdy to určitě neuslyší rádi, ale i u moderních motorů s přerušením přívodu paliva při deceleraci lze v praxi citelně snížit spotřebu, když budete z kopce či při dojíždění k červeně svítícím semaforům vyřazovat rychlost. Rozdíl bude klidně činit až 0,5 l/100 km nebo i více. Jen je třeba vzít rozum do hrsti a neutrál využívat skutečně jenom tam, kde je to bezpečné. Nikdo si přece nepřeje, aby snaha ušetření pár deci paliva skončila nehodou! Proto nikdy nepoužívejte fintu z repertoárů šetřílků-extrémistů – jízdu po dálnici v těsném závěsu za kamionem.

Závěrem už jen zbývá  doporučení sledovat vývoj dlouhodobé spotřeby vašeho automobilu a v případě nějakého výraznějšího nárůstu zapátrat po přičině. Drtivá většina moderních modelů je vybavena docela přesným palubním počítačem s ukazatelem okamžité a průměrné spotřeby i dojezdu. Určitě se vyplatí tyto informace sledovat a pokud třeba často jezdíme po stejné trase i podle těchto údajů „pilovat“ náš způsob jízdy.


Roman Poláček


Galerie


Nejlepší poměr mezi nabízeným prostorem a příznivou aerodynamikou vykazují kombíky Snadnější nastupování a lepší rozhled je u vozů MPV zaplacen větší čelní plochou karoserie, a tedy vyšší spotřebou paliva Nejhorší aerodynamiku mají vozy kategorie SUV - velmi negativně na ni působí velká světlá výška
Energetickou efektivitu moderních motorů zvyšuje zmenšený objem válců v kombinaci s přeplňováním turbodmychadlem V konstrukci moderního motoru hraje prim snaha o minimalizaci spotřeby paliva a tím i vypouštěných emisí CO2 Ke snížení spotřeby výrazně přispívají také moderní manuální převodovky se šesti stupni
Masivní nasazení elektromobilů (na snímku Renault Fluence Z.E.) je zatím hudbou budoucnosti. Cena elektřiny je ve srovnání s benzinem či naftou fantasticky nízká, zato pořizovací ceny elektromobilů jsou zatím příliš vysoké a jejich dojezd při mimoměstském provozu nedostatečný.


Chtěl po vás někdy policicta úplatek?
Ne nikdy
Naznačil, že by chtěl
Ano, ale nedal jsem mu ho
Ano, dal jsem mu ho
Úplatek jsem sám nabídl
Desatero účastníka dopravní nehody. 5. Zraněným poskytni první pomoc.


Link to old english version.