Espace slaví třicetiny!

Za 30 let výroby se MPV Renault Espace objevilo na trhu v celkem 4 generacích

Evropský průkopník kategorie MPV, Renault Espace, letos slaví již třicáté narozeniny. Jeho zbrusu nová generace by se měla představit na letošním říjnovém pařížském autosalonu a Renault tvrdí, že kvůli měnícím se preferencím zákazníků půjde spíše o crossover (tedy o jakési prostorné SUV) než o klasické MPV. Nechme se překvapit a čekání si můžeme ukrátit tím, že se ve stručnosti ohlédneme za třicetiletou kariérou této modelové řady, která celkem vznikla v úctyhodném počtu 1 245 000 exemplářů…

Renault se hrdě označuje za „tvůrce automobilů“ a je to slogan jistě oprávněný, protože u svých produktů šel mnohokrát neprošlapanou cestou, kterou pak konkurence následovala až s větším či menším zpožděním. Typický příklad představuje také model Espace, který se stal vůbec prvním evropským sériově vyráběným velkoprostorovým vozem, nebo-li MPV (Multi Purpose Vehicle – víceúčelový vůz). Ano, Volkswagen Transporter v osobním provedení nebo třeba Fiat 600 Multipla se objevily na trhu již v 50. letech, ale za MPV v moderním slova smyslu je lze označit jen stěží… A Dodge Caravan a Chrysler Voyager vznikly na druhé straně Atlantiku.

První evropský „velkoprostorák“ měl ale původně nést značku Talbot. Vývoj tohoto modelu totiž zahájila tato britská odnož americké automobilky Chrysler a návrh karoserie tvořené kovovou kostrou pokrytou plastovými panely dostala na starost francouzská letecká firma Matra. Poté, co firmu Talbot i Simca v roce 1978 koupil koncern PSA (Peugeot + Citroen) byl ale tento projekt pro jeho přílišnou nákladnost a nejistý prodejní úspěch zastaven. Společnost Matra poté  projekt nabídla Renaultu, který se ho nakonec ujal. A Matra dostala opět na starost návrh a také výrobu karoserie i finální montáž. Po technické stránce samozřejmě došlo k zásadním změnám, neboť komponenty značky Simca/Talbot byly nahrazeny díly Renaultu, zato vnější design se změnil jen velmi málo. Koncepci karoserie tvořenou kovovou kostrou pokrytou plastovými panely si Matra úspěšně ověřila již při výrobě třímístného kupé Talbot Matra Bagheera a později Murena. Druhé jmenované kupátko Renaul Espace nahradil na jeho výrobní lince v továrně Matry ve městě Romorantin. A od roku 1988 se na výrobě největšího Renaultu podílel i závod  Alpine v Dieppe.

Renault Espace I

První generace Renaultu Espace (interní kód J11) se představila v roce 1984. Faceliftovaná verze „Phase 2“ (její délka kvůli pozměněným nárazníkům vrostla na 4,36 m) se vyráběla v letech 1988-1991. Ve své době se jednalo o skutečně revoluční model, který v Evropě neměl žádného konkurenta. Jeho jen 4,25 m dlouhá, 1,78 m široká a 1,66 m vysoká jednoprostorová karoserie totiž nabízela velmi komfortní cestování až 7 pasažérům. Seděli ve třech řadách sedadel, přičemž všechny byly otočeny po směru jízdy. Nejluxusnější verze TSE ale nabízela možnost (samozřejmě u stojícího vozidla) otočit sedačky řidiče a spolujezdce o 180 stupňů dozadu, tedy proti směru jízdy. Poté, co se sklopilo opěradlo středního sedadla druhé řady a sedačky vpravo a vlevo vedle něj byly vyjmuly z vozu, v Espace vznikl útulný konferenční salonek s praktickým stolkem. A pokud uživatel Espace potřeboval jen 5 míst, bylo snadné třetí řadu sedaček vyjmout a rázem bylo k dispozici zvýšené kombi s velikým kufrem. A pokud jste to samé udělali i se střední řadou, Espace se proměnil v prostorný stěhovák, přičemž možností, jak s jednotlivými sedadly „kouzlit“ bylo ještě více… Espace byl tak revoluční, že nějakou dobu trvalo, než zákazníci docenili jeho přednosti. Například v prvním měsíci prodeje zákazníci odebrali pouhých 9 vozů (!), odbytová situace se ale naštěstí začala pomalu, ale jistě zlepšovat. I tak ale bylo Espaců 1. generace vyrobeno jen 191 674 kusů. Přední kola Espace I. generace poháněly podélně uložené čtyřválcové motory: benzinový agregát 1995 cm3/110 k, později 103 nebo 120 k), turbodiesel 2068 cm3/88k a nakonec benzinová jednotka 2165 cm3/110 k. Přední poháněná náprava vycházela z modelu R18/Fuego. Krycí prvky karoserie tvořily panely vyrobené z lakovaného sklolaminátu. Za zmínku jistě stojí i verze Quadra z roku 1988, která se chlubila pohonem všech kol či od roku 1990 nabízená zadní náprava se vzduchovým odpružením a samočinným udržováním výšky zádě nezávisle na zatížení.

Renault Espace II

Druhá generace Espace, představená na ženevském autosalonu na jaře 1991, nesla interní kód J63 a vlastně se jednalo o důkladnou modernizaci předchůdce. Tomu nasvědčovalo nejen zachování podélného umístění pohonné jednotky, ale i rozvoru 2,58 m. Nejnápadnější byla přepracovaná karoserie, kterou tvořily výrazně oblejší krycí plastové panely, světlomety i nárazníky. Oblejší design Espace se prostě přizpůsobil automobilové módě 90. let. Výrazně přepracován byl i interiér, zejména přístrojová deska a zlepšila se kvalita dílenského zpracování. O výrobu se opět postaraly továrna Matry v Romorantinu a Alpine v Dieppe. Délka Espace II činila 4,43 m, výška 1,69 m. Pohon opět zajišťoval benzinový čtyřválec 2165 cm3/110 k a diesel 2068 cm3/88 k. Novinkou byla špičková verze poháněná benzinovým vidlicovým šestiválcem s výkonem 153 k, kombinovaným s automatickou převodovkou. Přední náprava tentokrát pocházela z Renaultu 25. Plastové výlisky byly u druhé generace k ocelovému skeletu lepené. Opět se nabízela verze Quadra s pohonem všech kol a příplatková zadní náprava se vzduchovým odpružením. Produkce Espace II byla ukončena v roce 1996, po vyrobení celkem 316 518 vozů. Naprostou kuriozitou se stala kreace nazvaná Espace F1 z roku 1995. Vůz, který svůj velkoprostorový vzor připomínal pouze siluetou karoserie, poháněl čtyřicetiventilový desetiválec Renault F1 3,5 l s výkonem kolem 800 k, uložený před zadní poháněnou nápravou. Tento nejrychlejší Espace všech dob akceleroval z 0 na 100 km za 2,8 s, z 0 na 200 km/h za 6,9 s a dosahoval největší rychlosti 312 km/h!!! Karbon-keramické kotoučové brzdy se pak staraly o to, že zrychlit z 0 na 270 km/h a vzápětí zastavit tento šílený stroj zvládl na necelých 600 metrech závodní trati… V současné době je Renault Espace F1 vystavován v muzeu firmy Matra jako jeden z jeho nejatraktivnějších exponátů.

Renault Espace III

Třetí vydání Espace s interním označením J66 se představilo v roce 1996 a tentokrát se jednalo o kompletně nový model, který v ještě větší míře sázel na vrcholný jízdní komfort a luxus. Kromě jiného překvapil také svoji futuristicky pojatou přístrojovou deskou s digitálním, uprostřed umístěným přístrojovým panelem. V roce 1999 dosáhl Espace 3. generace nejvyšší roční výroby v celé historii této typové řady – vzniklo 71 200 jeho exemplářů. Espace III ve srovnání se svými předchůdci citelně povyrostl – jeho délka činila 4,52 m, v nabídce se ovšem poprvé objevila i verze Grand Espace, dlouhá 4,79 m. Šířka činila 1,81 m a výška 1,69 m (nepočítaje v ní střešní ližiny). „Krátká“ verze vykazovala rozvor náprav 2,7 m, verze Grand jej měla prodloužený na 2,87 m. Espace se tak přesunul z nižší střední do střední automobilové třídy. Bylo to logické rozhodnutí, protože jeho místo ve výrobním programu Renaultu převzal model Scénic (a později hlavně jeho prodloužená verze Grand Scénic). Místa výroby Espace III. generace byla stejná, jako u předchůdců (Romorantin a Dieppe). Motory již byly umístěny napříč, což dále zlepšilo již tak dobré využití  obestavěného prostoru i jízdní vlastnosti (omezení nedotáčivosti). Jako základ opět posloužila benzinová jednotka 1998 cm3/115 k. To se bavíme o osmiventilové verzi, šestnáctiventilová dávala 140 k. U těchto čtyřválců si zákazník vybíral mezi manuální a samočinnou převodovkou. Vidlicové šestiválce 2963 cm3 (170 k s 12V a 194 nebo 204 k s 24V) se dodávaly výhradně s automatikou. Mnohem významnější roli ovšem hrály úsporné turbodiesely: 1870 cm3 dTi/100 k, 2193 cm3 dT 12V/110 k, resp. 2188 cm3 dCi 16V/115 nebo 130 k. Krycí panely karoserie byly tentokrát vyrobeny z plastového kompozitu, naopak kapota motoru se klasicky lisovala z ocelového plechu. Také tentokrát se nabízela verze se vzduchovým odpružením zadní nápravy. Modernizovaná verze (Phase 2) se objevila v roce 2000 a výroba Espace 3. generace skončila o dva roky později, po vyrobení 365 200 vozů.

Renault Espace IV

Současná 4. generace Espace, představená v roce 2002, se opět zařadila do segmentu velkých MPV. Ten ale v posledních letech čelí velkému poklesu zájmu zákazníků, protože ti hromadně přecházejí na velká SUV (Sport Utility Vehicles – sportovně-užitkové vozy), resp. tzv. crossovery (křížence). Důvodem není ani tak potřeba jízdy v terénu, ale jejich výrazně sportovnější image.Tento trend se zákonitě projevil i v postupně klesajících prodejích Espace. Potřebnou amortizaci nákladů vydaných na vývoj a zavedení výroby čtvrté generace proto muselo zajistit citelné prodloužení jejího životního cyklu. Proto se ještě stále vyrábí. Patřičnou aktuálnost použité techniky i designu postupně zajišťovaly celkem 3 modernizace, provedené v letech 2006, 2010 a 2012. Espace IV oproti svým předchůdcům zaznamenal dvě zásadní změny: jeho výrobu již Renault provádí sám (ve svém závodu v Sandouville) a  karoserie opustila koncepci s plastovými krycími panely. Je vyrobena převážně z oceli, některé výlisky jsou ale kvůli odlehčení vyrobeny z hliníkového plechu (kapota motoru a dveře). Typickým rysem karoserie současného Espace je její obrovská zasklená plocha – se střešním oknem o ploše 2,46 m2 dohromady činí neuvěřitelných 7 m2. Přístrojová deska je opět řešena ve futuristickém stylu s centrálně umístěným digitálním rychloměrem. Standardní verze je dlouhá 4,66 m, prodloužený Grand Espace 4,86 m. O mohutnosti tohoto vozu hovoří také jeho šířka 1,86 m a výška 1,72 m (se střešním spoilerem 1,78 m). Rozvor náprav činí 2,8 m (Espace), resp. 2,87 m (Grand Espace). Karoserie tentokrát stojí na podvozkové platformě, která se uplatnila také u modelu Vel Satis a Laguna II. Jako pohonné jednotky posloužil čtyřválec 1998 cm3/140k, v přeplňované verzi 165, resp. 170 k). Pod kapotu se montoval také vidlicový šestiválec 3498 cm3/245 k. Mnohem žádanější jsou ale úsporné naftové verze: čtyřválce 1870 cm3/115 k, 1995 cm3 dCi/130 nebo 150 k), 2188 cm3/150 k a vidlicové šestiválce 2958 cm3/180 k a 2993 cm3/235 k. Zatímco čtyřválcové turbodiesely se dodávají jak se šestistupňovým manuálem, tak s automatem, šestiválce lze získat výhradně s automatickou převodovkou. Renault Espace IV (v provedení Phase IV) se prozatím ještě stále vyrábí. Jak už jsme uvedli v úvodu tohoto článku, pátá generace Espace se s největší pravděpodobností představí na letošním pařížském autosalonu. Jakmile budou o tomto vozu k dispozici nějaké konkrétnější informace, samozřejmě vás o tom budeme informovat.

(31.7. 2014)



 


Roman Poláček


Galerie


Čtyři generace modelu Espace nakreslené pěkně pohromadě. Která se vám líbí nejvíc? Espace I generace měl v souladu s tehdejší automobilovou módou výrazně hranatou karoserii. Za povšimnutí stojí také mohutný spoiler pod předním nárazníkem. První Espace byl natolik revolučním vozem, že trvalo několik měsíců, než si k němu tehdejší zákazníci našli cestu. Že při tom vedení Renaultu mělo nervy napjaté k prasknutí, je nasnadě...
Pohled na maketu budoucího Espace, zde ovšem ještě coby prototyp připravovaného Talbotu. Tvary jednoprostorové karoserie se již hodně přibližují finální verzi, proporce ale ještě mají k eleganci daleko... Již Espace I se nabízel i s pohonem všech kol, jako verze Quadra. Opravdu ideální vůz na cestu do hor s celou rodinnou! Efektní pohled do kabiny Espace I generace. Vrcholná výbava obsahovala otočná přední sedadla, díky čemuž bylo možné vytvořit pohodlný konferenční salonek.
Espace II vznikl jado důkladná modernizace jedničky. Karoserie se výrazně zakulatila, což prospělo i aerodynamice. Tento reklamní snímek představuje Espace II jako ideální vůz pro cyklisty Komfortní interiér Espace II v sedmimístném uspořádání. Za povšimnutí stojí zcela rovná podlaha.
Espace III přezbrojil na výhodnější příčné umístění motoru. Kombinace ocelového skeletu a plastových krycích panelů byla v jeho případě ještě zachována. Pohled na Espace III zezadu ledasco napovídá o jeho obrovském vnitřním prostoru i výborně přístupném zavazadlovém prostoru. Espace III poprvé nabízel dvě délky karoserie, verzi Espace (na snímku vpravo) a Grand Espace (vlevo)
Espace F1 plně dostál svému atraktivnímu označení. V jeho útrobách se skutečně skrývala technika z královské disciplíny motoristického sportu. Tomu odpovídaly i šokující dynamické vlastnsoti :)) Espace IV používá ocelovou karoserii kombinovanou s některými hliníkovými díly I prodloužená verze Grand Espace IV může být osazena obrovským střešním oknem
Nejtypičtějším designérským prvkem všech Espaců je jednoprostorová karoserie. To znamená, že motorový prostor na první pohled splývá se zbytkem vozu. Takto vypadal Espace IV v původním provedení (tzv. Phase I) A na závěr ještě jedno pěkné rodinné foto...


Chtěl po vás někdy policicta úplatek?
Ne nikdy
Naznačil, že by chtěl
Ano, ale nedal jsem mu ho
Ano, dal jsem mu ho
Úplatek jsem sám nabídl
Desatero účastníka dopravní nehody. 3. Zajisti místo výstražným trojúhelníkem.