Dacia Logan MCV 1.5 dCi - podle českého gusta (I. díl)

Loni modernizovaná Dacia Logan MCV nabízí hodně rodinné muziky za rozumné peníze

Prostorný kombík s velkým kufrem, jednoduchou technikou, malou spotřebou a hlavně za super cenu! Tak zní recept na ideální auto pro běžnou českou rodinu se dvěma dětmi, která si po finanční stránce nemůže moc vyskakovat. Pokud ale při plnění vašeho rodinného autosnu nechcete riskovat koupi ojetiny, je zde ještě nějaká jiná možnost? Určitě ano! Škoda Felicia Combi se už sice dávno nevyrábí, naštěstí je ale na trhu její podstatně modernější ideový následovník – Dacie Logan MCV. Ten loni prošel modernizací a my jsme otestovali jeho špičkovou naftovou verzi 1.5 dCi/66 kW s bohatou výbavou Arktica.

Z pracanta rodinný elegán

Jezevčíkovitý a vysoký Logan MCV první generace se svisle dělenými pátými dveřmi byl sice pracant k pohledání, ale pro rodinné účely působil přece jen příliš užitkově. U Dacie si toho zřejmě byli vědomi, takže jeho úkoly přesunuli na velmi oblíbenou dodávku Dokker, která se nabízí jak v užitkovém, tak i osobním provedení. Druhá generace Loganu MCV, přestavená v roce 2013, tak mohla dostat civilnější podobu, která je pro rodinné použití daleko vhodnější. Praktičnosti i vnitřního prostoru přitom nové Em-Cé-Véčko nabízí stále dost, to ale trochu předbíháme. Nejdříve se totiž musíme zastavit u jeho designu, který se dle našeho názoru opravdu povedl – všechny proporce jsou již dobře vyvážené a i po tvarové stránce se jednoznačně jedná o povedené dílko – auto prostě působí ze všech stran sympaticky. Možná i díky tomu, že si nehraje na nic víc, než ve skutečnosti je. Ve srovnání se základním sedanem (i se sesterským hatchbackem Sandero) se kombi začíná odlišovat již od středních sloupků. Díky tomu, že má specificky tvarovaný zadní pár dveří, mohli designéři jeho objemnou záď na zbytek karoserie napojit zcela přirozeně, bez nějakých unifikačních kompromisů. Sklon všech sloupků karoserie díky tomu svírá optimální úhly a boční zasklená plocha se směrem dozadu plynule snižuje. Výšku pontonu (nezasklené části karoserie) opticky snižují prolisy na všech blatnících. Podobnou funkci mají i plastové nelakované lišty, chránící spodní okraj dveří. Za velmi dobrý nápad považujeme svislé černé plasty na zadních sloupcích, které úhledně navazují na koncové svítilny. Dlouhou střechu vyztužují podélné prolisy.

Také mohutný plast nad zadní registrační značkou, ozdobený hrdým nápisem „Logan MCV“ autu sluší a to samé platí o masivních střešních ližinách. Jak je dobrým zvykem, loňská modernizace (v žargonu Renaultu Fáze 2) přinesla i důkladný facelift. Ten zahrnuje světlomety s designově výraznější a hlavně světelně účinnější optikou, novou mřížku chladiče tvořenou nízkými obdélníkovými segmenty a také nový nárazník s většími mlhovkami. Modernizace nepřinesla moderněji provedenou anténu na zadním okraji střechy, nám se ale její tradiční provedení s dlouhým skloněným „bičem“ nad čelním oknem líbí. Připomíná nám totiž klasické Renaulty ze 70. a 80. let… Povedený designový make-up zahrnuje také černé polepy mezi bočními okny a nový design litých patnáctipalcových kol. Již tak velmi povedený vzhled byl v případě testovaného exempláře ještě umocněn líbivou, vínově červenou metalízou. Co se týče vnějších rozměrů, velkorysý rozvor 2,64 m je beze změny převzat z výchozího sedanu (odvozený hatchback Sandero má rozvor zkrácený na 2,59 m), ve srovnání se sedanem má ale kombi citelně prodloužený zadní převis, což znamená celkovou délku zvětšenou ze 4,36 m na 4,5 m.  Udávaná výška 1,52 m je u obou verzí shodná, což si dovedeme vysvětlit jen tím, že výrobce do ní kupodivu nezapočítává střešní ližiny. Šířka (bez zpětných zrcátek) činí u sedanu i kombi shodných 1,73 m (se zpětnými zrcátky 1,99 m).

Funkčnost především

Kabina Loganu MCV je velmi podobná té v Loganu sedan či v hatchbacku Sandero. Přístrojová deska nezaznamenala žádnou zásadní změnu, té ale ani nebylo třeba. Její oblé tvary ozdobené kruhovými výdechy klimatizace jsou dostatečně elegantní a hlavně velmi funkční – to znamená, že ponechávají maximální prostor pro nohy řidiče a spolujezdce a že středová část zcela plynule přechází do středové konzoly, takže koleno řidiče (ani spolujezdce) zde netrpí žádnými nepříjemnými hranami či rohy. Chválíme také dostatečně vysoko umístěný displej multimediálního systému, který má příjemně intuitivní ovládání jednotlivých funkcí. Přístrojový štít se třemi kruhovými ukazateli s chromovými obroučkami působí také dobře a potěší i dobře čitelnými stupnicemi. V levém „budíku“ se nachází displej palubního počítače a také dílkový palivoměr.

Velkou pochvalu udělujeme novému čtyřramennému volantu, který dojem z pracoviště řidiče pozvedá na výrazně vyšší úroveň. Jeho tlustý, kůží potažený věnec se velmi příjemně drží a hlavně se na jeho středovou část konečně přesunulo ovládání houkačky! Dřívější prehistorické řešení s mačkáním levé páčky pod volantem už bylo ve druhé dekádě 21. století opravdu nedůstojné… To samé platí také o elektrickém ovládání předních oken. Jeho tlačítka se konečně přestěhovala ze středového panelu na výplň dveří. No, přesněji řečeno ta původní tlačítka na panelu zůstala, teď se ale jejich pomocí  nyn ovládají okna zadních dveří (zadní cestující nyní mají k dispozici tlačítka rovněž na výplních dveří). Z ergonomického hlediska tak zůstává nevyřešen už jen jediný zásadnější nedostatek – volant lze seřizovat stále jen výškově, nikoliv však podélně, což vadí hlavně vysokým řidičům. Pokud se totiž nechtějí koleny dotýkat přístrojové desky, jsou nuceni řídit s nepřirozeně nataženými pažemi, což není pohodlné, a vlastně ani moc bezpečné. Ovládání sklonu světlometů podivným, až na spodním okraji přístrojové desky umístěným kolečkem je proti tomu zcela zanedbatelná prkotina. Výplně dveří mají stále nepolstrované loketní opěrky, u cenově maximálně dostupného vozu to ale lze jistě tolerovat. U předních dveří nicméně potěší šikmá přitahovací madla i objem odkládací kapsy, do které se bezpečně vejde i velká 1,5litrová nápojová láhev. Velkou pochvalu zasluhuje fakt, že na oltář úspor nepadla výšková regulace horního průvlaku předních bezpečnostních pásů.

Jak se posadíte?

Sedadla se u modernizovaného vozu tvarově nezměnila, ve srovnání s dříve testovaným Sanderem se nám ale zdálo, že mají tužší pěnové výplně. To oceníte hlavně na delších trasách, protože to oddaluje nástup svalové únavy zad. Sedák ani opěradlo sice nevynikají délkou, rozsah výškového seřizování opěrky hlavy se ale ukázal jako plně dostatečný. Uvítali jsme i překonstruování loketní opěrky pravé ruky řidiče. Ta dřívější, ukotvená na středovém panelu, sice byla širší, ale svým dílenským zpracováním i celkovou „fórovostí“ nepůsobila dobře. Její nové provedení, určené už výhradně pravé ruce řidiče a ukotvené přímo na boku jeho opěradla, vypadá mnohem lépe. Zadní lavice není příliš anatomicky tvarovaná, což ale velmi ocení případný prostřední pasažér, kterého tak netrápí žádné výrazné „středové boule“. Ze stejného důvodu proto ani nekritizujeme absenci výklopné středové loketní opěrky a naopak chválíme středovou opěrku hlavy, protože ji lze vysunout do stejné výšky, jako její krajní kolegyně. Subtilnější konstrukce zadního opěradla si vynutila ukotvení horního okraje bezpečnostního pásu ve stropě, nepovažujeme to ale za žádný velký problém.

I zadní cestující mají dostatek prostoru pro hlavu. Přispívá k tomu nejen velkorysá výška jen mírně klesající střechy (která velmi usnadňuje i výstup a nástup), ale také fakt, že boční okna jsou směrem nahoru jen velmi mírně klenutá. A tak jediné, čím jsme po prostorové stránce byli trochu zklamáni, je místo pro nohy zadních cestujících. Co se týče chodidel, je vše v naprostém pořádku (přední sedačky jsou ukotveny dostatečně vysoko), ovšem místo pro kolena bychom u vozu s rozvorem 2,64 m očekávali přece jen větší. Přitom by úplně stačilo zadní lavici zapustit o několik málo cm hlouběji mezi zadní podběhy, přednost ale dostala maximalizace délky zavazadlového prostoru. Co se týká odkládacích prostor, kromě slušně objemné (a osvětlené) schránky v přístrojové desce před spolujezdcem a kapes ve všech dveřích je k dispozici i mělká kapsa ze síťoviny, připravená na boku středové konzoly vedle levého lýtka spolujezdce. Praktičtěji ale působí kapsa na vnitřním boku jeho opěradla, která se výborně hodí na mobilní telefon.  Další, drobnější „interiérové“ postřehy se dočtete ještě v popiscích k přiloženým fotografiím.

Ve druhém, závěrečném pokračování tohoto testu, které chystáme na konec října, se budeme věnovat zavazadlovému prostoru, našim dojmům z naftové pohonné jednotky i podvozku a chybět samozřejmě nebudou ani tradičně podrobné technické údaje.

(30.9. 2017) 






Roman Poláček


Galerie


Druhá generace Loganu MCV je mnohem elegantnější, než její stejnojmenný předchůdce Modernizace zahrnuje povedený facelift přídě Díky tomu, že kombi získalo specifický zadní pár dveří, stylisté nebyli tlačeni do žádných designových kompromisů
Objemná záď se zbytkem karoserie perfektně ladí Nové přední svělomety mají výraznější grafiku a lépe svítí Nejnápadnější interiérovou novinkou je velmi povedený čtyřramenný volant
Přístrojová deska není přehnaně hluboká, takže spolujezdci nekrade místo na kolena Trojice kruhových přístrojů je pohledná i přehledná Multifunkční displej se nachází docela vysoko, takže na něj řidič slušně vidí
Dotykové ovládání je příjemně intuitivní Získat lze i couvací kameru, která výrazně usnadňuje couvání do stísněných prostor Sedadla se při modernizaci tvarově nezměnila, jejich výplně ale zřejmě používají tužší pěnu, což oceníte zejména na delších cestách
Zadní lavice je jen náznakově tvarovaná, takže se na ní slušně posadí i případný prostřední pasažér Vysoko umístěná střecha i málo skloněné sloupky C výrazně usnadňují nástup na zadní sedadlo. Prostor pro kolena by ale mohl být o něco větší. Přední výplně dveří disponují praktickými přitahovacími madly
Potěší i stříbřitě lakované vnitřní kliky Do kapes předních dveří se vejde i láhev o objemu 1,5 l Vpravo vedle volantu se nachází ovladač zrcátek, deaktivace parkovacího asistentu a také tlačítko otupující reakce motoru na plyn (tzv. Eko režim)
Krajní tlačítka na středovém panelu nyní obsluhují stahování oken zadních dveří Pod pravou páčkou pod volantem se stále nachází tradiční renaultovské dálkové ovládání rádia - náramně praktrická záležitost! Tradiční renaultovská hlavice řadicí páky padne perfektně do ruky
Výškovou regulací bezpečnostních pásů už se často nemohou chlubit ani vozy luxusních značek, Loganu ale neychybí! Tlačítka stahování předních oken se konečně přestěhovala na výplně dveří! To samé platí i pro zadní dveře...
Mezi pákou parkovací brzdy a řadicí pákou je vytvořena mělká odkládací prohlubeň Na některých místech interiéru je pochopitelně stále znát snižování výrobních nákladů Odkládací schránka před spolujezdcem nepostrádá osvětlení
Síťová kapsa vedle levé spolujezdovy nohy je až příliš nízká... Kapsa na boku řidičova sedadla se výborně hodí pro uložení mobilního telefonu Nově provedená loketní opěrka pravé ruky řidiče působí mnohem povedeněji, než dříve
Před řadicí pákou je připravena el. zásuvka 12V Při vztyčených zadních opěrkách hlavy je výhled dozadu hodně omezený, při neobsazeném zadním sedadle je proto lepší je zastrčit do opěradla Okénka po stranách zavazadlového prostoru jsou poměrně nízká, což ale prospívá vzhledu vozu


Chtěl po vás někdy policicta úplatek?
Ne nikdy
Naznačil, že by chtěl
Ano, ale nedal jsem mu ho
Ano, dal jsem mu ho
Úplatek jsem sám nabídl
Desatero účastníka dopravní nehody. 8. Je-li nutné změnit pozici havarovaných vozidel, obkresli jejich původní postavení.