Dacia Dokker 1.6 SCe Arktica – univerzální parťák (I. díl)
Lehké užitkové vozy, neboli malé dodávky, se v Evropě těší velké popularitě a Česká republika rozhodně není výjimkou. Kromě čistě užitkových dvoumístných verzí jsou ovšem velmi oblíbená i osobní provedení, která jsou použitelná nejen pro práci, ale i pro rodinu. Představují tedy ideální řešení např. pro živnostníky a řemeslníky – přes týden jim takové auto slouží jako firemní dříč, zároveň s ním ale lze ráno vozit děti do školy a o víkendech s celou rodinou a horou zavazadel či sportovní výbavy podnikat výlety či jízdy na chalupu. Pak tu máme rodiny s omezeným rozpočtem, které takový vůz k podnikání ani nepotřebují, zato vyžadují nadprůměrně prostorné auto s vyšší karoserií a vozy kategorie MPV či SUV jsou pro ně příliš nákladné. Jistě, pro ně má Dacia připravené MPV Lodgy, to ale nenabízí posuvné zadní boční dveře a také dvoudílné křídlové dveře kufru mohou leckomu připadat praktičtější, než obrovská nahoru výklopná zadní stěna.
Úspěšné roky
A teď malé ohlédnutí – Dacia Dokker byla přestavena již počátkem roku 2012, kdy také částečně nahradila výrazně užitkově pojatou první generaci kombíku Logan MCV. Obecně lze říci, že kompaktní dodávky stárnou pomaleji, než běžné „osobáky“. Navíc pro modelový rok 2017 Dokker (i jeho čistě osobní bráška Lodgy) prošly zdařilým faceliftem, který jim jednoznačně prospěl. Auta tehdy získala přepracovanou příď ve stylu Loganu a Sandera. Změnil se také design případných litých kol, ty ale u testovaného Dokkeru nebyly součástí výbavy. Nijak jsme toho nelitovali, k užitkově pojatému stroji stejně více ladí robustní ocelové disky, opatřené docela líbivými plastovými kryty. To samé platí o sněhobílé barvě, která pěkně kontrastuje s černými plastovými díly. A navíc je v posledních letech velice „in“ (a zároveň vytváří ideální podklad pro různé reklamní polepy). Testovali jsme jedinou nabízenou benzinovou motorizaci, kterou tvoří atmosférický šestnáctiventilový čtyřválec 1,6 l/75 kW, v našem případě kombinovaný s druhou nejvyšší výbavou Arktica (ano, mimo jiné zahrnuje klimatizaci). Výbavově výš už je jen oplastovaná verze Stepway. Mnohého asi napadne, že (na dnešní poměry) krásně jednoduchý benzinový motor je ideální pro přestavbu na spalování LPG. Tovární plynovou verzi ale Dacia bohužel na český trh přestala dodávat (připlácelo se za ní velmi zajímavých 20 000 Kč), jelikož výrobce prý nestíhá velkou celoevropskou poptávku. Čekací lhůty na tuto verzi se proto na našem trhu neúnosně protahovaly… I tak si ale Dokker na českém trhu připisuje velké prodejní úspěchy. Přitom konkurentů je na trhu hned několik (Renault Kangoo, Citroën Berlingo/Peugeot Rifter, Fiat Dobló, Volkswagen Caddy aj.) Ceny těchto vozů ale většinou začínají výše, než kde ceník Dokkeru končí…
Sympatická krabička
Užitkový automobil samozřejmě již z principu nikdy nemůže nabídnout nenucenou eleganci, srovnatelnou s běžným osobním vozem. Vzhledem k požadavku na co nejobjemnější vnitřní prostor je jeho karoserie nevyhnutelně hodně vysoká a hranatá. A s tím zase souvisí dojem, že se jedná o jakousi automobilovou krabici posazenou na relativně malá kola. V případě Dokkeru je tento efekt trochu zmírněn kratším zadním převisem, než jaký má Lodgy (rozvor obou sourozenců je totožný). Pro designéry musí být čistě užitkové zadání pověstnou černou můrou, a když při tom musí brát v úvahu ještě maximální redukci vývojových i výrobních nákladů danou samotným principem značky Dacia, platí to dvojnásob. Výsledek podle našeho názoru přesto dopadl dobře – Dokker je vcelku sympatické vozidlo, které si prostě nehraje na nic víc, než čím skutečně je – osobní verzí užitkového automobilu. Přesto na něm nalezneme řadu úhledných řešení – máme na mysli zejména třeba zaoblená boční okna na úrovni kufru, či řešení koncových svítilen s navazujícími černými plasty. Široké a silné černé boční lišty jsou tradičně upevněny až nad prahy, které tak do jisté míry chrání a zároveň opticky odlehčuje vysoký ponton karoserie. Podobnou funkci má i černá vodorovná lišta na dveřích zavazadlového prostoru, která na levém křídle zároveň šikovně integruje kliku. Posuvné boční dveře i na levé straně jsou u výbavy Arctica standardní položkou, naopak za střešní ližiny se musí připlácet. Požadovaných 3000 Kč ale rozhodně není přemrštěná suma.
Nastupovat!
Přístupnost předních a ještě více zadních sedadel je díky vysoké karoserii a dostatečné délce dveří výborná. Se zadním posuvným párem se nám manipulovalo docela snadno, otázkou ovšem zůstává, jak tomu bude po několika letech intenzivního provozu. Asi bude hodně záležet na tom, v jak prašném prostředí auto jezdí, každopádně občasné vyčištění a promazání vodících kolejniček je jistě žádoucí. Buď jak buď, hlavně na přeplněných parkovištích je to vynikající řešení, pokud ale vozíte děti, před zabouchnutím dveří se vždy pozorně přesvěčte, kde zrovna mají své neposedné prstíky… Přístrojová deska má vcelku sympatické tvary, ale samozřejmě musíte počítat s přítomností spousty tvrdých plastů. Jejich kvalita ovšem není špatná a úroveň slícování také ne. Na první pohled jsou na pracovišti řidiče patrné důležité modernizační změny, zavedené od modelového roku 2017. Čtyřramenný volant s příjemně silným věncem se opravdu povedl a jeho střed už konečně obsahuje i ovládání houkačky. Také tradiční renaultovský tvar hlavice řadicí páky zasluhuje absolutorium, stejně jako ovládání rádia vpravo pod volantem. Také přesunutí spínačů ovládající okna předních dveří do jejich výplní je velmi pozitivní zpráva, stejně jako ovladač vnějších zpětných zrcátek na levé straně přístrojové desky. Po ergonomické stránce tak můžeme vytknout už jen zastaralé hydraulické ovládání sklonu světlometů, jehož ovladač je navíc na levé straně přístrojové desky umístěn příliš nízko. Vestavěné rádio samozřejmě není žádné akustické terno, ale pro vůz této kategorie ho považujeme za dostatečné. Nechybí mu totiž ani slot na zapojení přehrávače MP3 a handsfree Bluetooth. Je potěšující, že v přední části kabiny se setkáváme jen s malými plochami holého plechu – výplně dveří sahají až ke sklům a také přední sloupky kryjí plastové výlisky. Výjimkou jsou zde jen B sloupky, které ale nepostrádají výškovou regulaci horního průvlaku bezpečnostních pásů. Celkově spíše vyšší posaz za volantem vozu tohoto ražení není žádné překvapení a už vůbec ne chyba, pákou pod sedákem lze navíc sedačku řidiče dostatečně výškově regulovat. Trochu horší je to s nemožností seřídit si volant i v podélném směru. Zvláště vyšší řidiči by si za tento prvek určitě rádi připlatili. Takto totiž musí držet volant až příliš nataženými pažemi. Taky teploměr chladicí kapaliny by se určitě šikl, ale jinak „tříbudíkový“ přístrojový štít chválíme za přehlednost. Velice jsme si také pochvalovali fakt, že nás středový panel přístrojové desky netlačil do pravého lýtka ani kolena.
Komfort v rámci možností
Přední sedadla působí hodně obyčejně, ale nepohodlím kvůli jejich tvaru a tuhosti jsme na nich netrpěli ani po nonstop stopadesátikilometrové jízdě. Sedáky i opěradla nejsou nejdelší, ale i vysoký jedinec na nich nalezne slušnou oporu. V případě zad v úrovni lopatek to bohužel neplatí, protože zde překáží příliš vpřed vysunuté opěrky hlavy, které ve své spodní části ani nemají vhodný tvar a výšku – opěrky tak vyšší osoby tlačí do krku a nutí jejich hlavu k přílišnému předklonu. Rozhodně si ale nelze stěžovat na nedostatek odkládacích prostor, kterých je v přístrojové desce, středové konzole, výplních dveří i jinde více než dostatek (viz přiložené fotografie). Zadní lavice má poměrně dlouhý sedák, což lze jedině pochválit. Řešení zadních opěrek ovšem také není optimální (tentokrát jsou pro změnu skloněny příliš dozadu), ale oceňujeme, že i tu prostřední lze vysunout stejně vysoko jako ty krajní. Místa ve svislém směru je vzadu dostatek i pro dvoumetrové basketbalisty, ale horší to je s podélným prostorem. Pokud za volantem sedí 187 cm vysoký řidič a sedne si za sebe, sice se vejde, ale koleny se téměř dotýká předního opěradla. Při rozvoru 2,81 m to může být překvapující. Ovšem jen dokud si nevšimnete, že mezi lavicí a zadními podběhy je několikacentimetrová mezera - evidentně byla upřednostněna maximalizace zavazadlového prostoru a možnost podélného posunu lavice nebyl z cenových důvodů realizován. Na chodidla má ale zadní pasažér místa dost.
Ve druhém dílu tohoto testu se budeme věnovat zavazadlovému prostoru, pohonné jednotce a našim jízdním poznatkům. Samozřejmě nezapomeneme ani na nahlédnutí do ceníku a podrobné technické údaje.
Foto autor
(16.1. 2019)
Roman Poláček
Galerie
 "Na českém trhu je Dacia Dokker suverénně nejprodávanější osobní dodávka nižší střední třídy") |
 "I navýsost funkční tvary lze vkusně zabalit!") |
 "Vzhledu bočních partií hodně pomáhají zaoblená zadní okna") |
 "Přístrojová deska i volant působí vkusně a sympaticky") |
 "Přístrojový štít je velmi přehledný, chybí však teploměr chladicí kapaliny") |
 "Kolečko nastavování zrcátek je nyní lépe po ruce") |
 "Testovaný vůz měl prosté rádio s přehrávačem MP3, za příplatek se ale dodává i navigace") |
 "Lepší hlavici řadicí páky ještě nikdo nevymyslel") |
 "Příznivý dojem z celkem povedených předních sedaček kazí nevhodně řešené opěrky hlavy") |
 "Zadní třímístná lavice bohužel není podélně posuvná ani vyjímatelná") |
 "Případným dlouhánům bude těsno v oblasti kolen") |
 "Chválíme, že výplně předních dveří sahají až ke sklu") |
 "Absence stahovačů oken zadních dveří v nich umožnila v vytvořit objemné odkládací kapsy") |
 "Na konci středové konzole je vytvořena prohlubeň pro nápojový pohárek či plechovku") |
 "Přední bezpečností pásy jsou v širokém rozsahu výškově seřiditelné") |
 "Prostor pod přední částí zvýšené střechy je využit pro rozměrnou odkládací polici") |
 "Hodí se i kapsa na zadní straně opěradla řidiče...") |
 "Otevřená prohlubeň vytvořená na horní straně přístrojové desky pojme i jedenapůllitrovou láhev") |
 "Své přesně určené místo mají i doklady od vozidla") |
 "Případná spolujezdkyně může využít make-up zrcátka") |
 "Schránka před spolujezdcem je velmi dobře přístupná") |
 "Nekryté pojezdy výškové regulace průvlaku bezpečnostních pásů nejsou příliš estetické, ovšem nejdůležitější je zde jejich přítomnost a plná funkčnost") |
 "Pokud není obsazeno střední zadní místo, pás pro pátého pasažéra je skryt ve výplni stropu, aby zbytečně nerušil výhled řidiče dozadu") |
 "Jeho odvinutí, protažení skrz oko a zacvaknutí do zámku je ale dílem okamžiku") |
 "Velmi často používaný vypínač nesmyslného systému Start-Stop se skrývá pod pákou parkovací brzdy") |
 řešení') "Dálkové ovládání rádia pod volantem vpravo je léty prověřené (a velmi šikovné) řešení") |
 "Výhled řidiče je díky vysokým oknům velmi dobrý. Jen je na křižovatkách potřeba počítat se silnými předními sloupky, což je ale problém naprosté většiny moderních aut.") |