Renault Alpine 106 - 110

Modré šípy z Dieppe

Když Jean Rédélé začínal s výrobou levných sportovních automobilů na základě Renaultu 4 CV, asi sotva mohl tušit, že stojí u zrodu budoucí automobilové legendy, jménem Alpine, jejíž jméno bylo připomínkou vítězství Jeana Rédélé v Alpském poháru.

Od snu k realitě

Jean Rédélé zakladatel automobilky Alpine a duchovní otec Alpine A110 se narodil jako syn zástupce automobilky Renault v Dieppe. Po válce se stal nejmladším zástupcem Renaultu ve Francii a pokračoval ve šlépějích svého otce. Nestačilo mu ale auta pouze prodávat a proto se pustil do výroby vlastních sportovních automobilů, které využívaly konstrukčních skupin Renaultů, tehdy sjíždějících z výrobních pásů.

Začátky

První projekty a prototypy neoslnily, stojatou hladinu ale zčeřil vůz Alpine A106 na podvozku 4 CV, kterých se v letech 1956-1962 vyrobilo cca 300 ks. V roce 1958 se objevila A108 s novým podvozkem s centrální nosnou troubou a motorem z Renaultu Dauphine Gordini. To už se ale chystal vjezd budoucí legendy na startovací rampu.

Na podzim roku 1962 se poprvé objevila nová A110 s laminátovou karosérií a jako první ze vzadu umístěných motorů byla zvolena litrová pohonná jednotka z Renaultu 8 o objemu 956 ccm a výkonu 50 koní. Výkon se přenášel na zadní kola přes čtyřstupňovou mechanickou převodovku a uděloval vozu maximální rychlost 160 km/h. Aby vůz za všech okolností bezpečně zastavil, byl vybaven čtveřicí kotoučových brzd Lockheed, taktéž převzatých z Renaultu 8.

Ze začátku nebyla prodejní čísla nijak velká, ale s úspěchy na závodních tratích, přibývalo i zákazníků což vedlo k rozšíření palety nabízených motorů. Těch stodesítka pod svojí kapotou vystřídala víc než tucet. Všechny pocházely od Renaultu, převážně z typů R 8, R 12 a R 16.

Vyšší výkon znamená úspěch

Jako první započal cestu k vyšším výkonům v létě roku 1964 motor 1 108 ccm s výkonem 60 koní. O rok později se výkon téhož motoru zvýšil na 80 koní a v úpravě Gordini měl dokonce 90 koní.

Na podzim 1965 se společně s motorem 1 296 ccm (110 koní) dostává pod kapotu Alpin pětistupňová převodovka. Takto vybavený vůz dosahoval maximální rychlosti 210 km/h. O rok později následovala verze Alpine 1300 G s motorem Gordini objemu 1 255 ccm a výkonem 95 koní. Tato verze zůstala ve výrobě do roku 1971. V letech 1967 a 1968 bylo vyrobeno 42 kusů modelu A110/1500 s motorem z Renaultu 16 (80 koní). Vůz byl opatřen pětistupňovou převodovkou a chladičem v přední části karoserie. Tento model už v létě 1969 nahradil vůz A110/1600 s motorem 1 565 ccm z Renaultu 16 TS s výkonem 90 koní.

Změna je život

Od roku 1968 měla většina nových vozů s výjimkou nejslabších verzí s motorem 1108 ccm novou příď s dvojicí částečně zapuštěných přídavných světlometů. V roce 1970 se však tento nejslabší motor přestal do Alpin montovat a pozici nejlevnější Alpiny zaujal model 85 s motorem 1 289 ccm o výkonu 75 koní. Tento vůz byl ve výrobě v letech 1970-1976 a s čtyřstupňovou převodovkou dosahoval rychlosti až 180 km/h.

Model A 110/1600 (1969-1972) měl pod svou kapotou další z ušlechtilých motorů řady Gordini. Tentokrát to byl čtyřválec 1 565 ccm z Renaultu 12 Gordini osazený dvěma karburátory. Tento motor dával výkon až 120 koní při 7 200 ot/min.

Na jaře 1973 začala výroba modelu A110/1600 SC s motorem 1 605 ccm výkonu 125 koní, převzatým z mladší A310. Od této šestnáctistovky byla odvozena verze A110/1600 SI. Ta byla osazena prakticky stejným motorem, který měl vstřikování paliva. Výkon zůstal prakticky zachovaný, ale spotřeba paliva byla příznivější. Maximální rychlost tohoto vozu se vyšplhala na 210 km/h.

Nejrychlejší...

Do posledních modelů A110/1600 SX (1976-77) se montoval motor 1 647 ccm (95 koní při 6 000 ot/min), převzatý z Renaultu 16 TX. Nejrychlejší ze všech sériových Alpin byly modely A110/1800 ročníku 1974 - 1975, které poháněl motor o objemu 1796 ccm. Měly výkon až 170 koní při 7000 ot/min a kupé o hmotnosti 750 kg s ním uhánělo rychlostí až 250 km/h.

Nejen Francouzkou je Alpine

Poslední A110 sjela z výrobní linky v Dieppe v červenci 1977. Dohromady se tak ve Francii vyrobilo více než 8 000 vozů. Ve Španělském Valladolidu v závodě Fasa-Renault, kde se vyrobilo asi 1 500 kusů A110, pokračovala výroba do května 1978. Tyto vozy byly vybaveny motory 1397 ccm o výkonu 85 koní. Menší množství stodesítek se také smontovalo v Mexiku a Bulharsku. Na celém světě tedy celkem vzniklo cca 10 000 tisíc exemplářů vozu Alpine A110. Ty během své letité produkce nasbíraly na sportovních kolbištích bezpočet vavřínů. Dokonce i u nás jsme mohli vídat modrou Alpinu Vladimíra Hubáčka, který s ní v sedmdesátých letech opanoval domácí mistrovství. A pokud budete chtít vidět Alpiny v akci dnes, stačí zajít na některý se závodů historických vozů, kterých se zúčastňují vesměs zahraniční posádky na těchto ušlechtilých vozech. Většinou se od nich ale nedočkáte plného nasazení, protože jsou si dobře vědomi, že řídí unikát a proto jezdí opatrně a na jistotu.

Podívejme se na ni zblízka

Zvenku nás Alpinka zaujme ladnými aerodynamickými tvary, které snesou srovnání i s dnešní konkurencí a i po mnoha letech které uplynuly od jejich vzniku jsou neokoukané, aerodynamicky čisté a hlavně atraktivní. Při pohledu zboku zaregistrujeme za dveřmi výrazný prolis, jakoby tam měly být umístěny vstupy vzduchu k motoru, ty ale nalezneme na vrchní části blatníku za zadním sklem kde při bočním pohledu nejsou vůbec vidět. Zato při pohledu zezadu a hlavně svrchu je již výrazně viditelný decentní chromovaný kryt chránící sací otvory před vniknutím nežádoucích těles.

Po odklopení zadní kapoty se objeví poměrně malý otvor, kde je ve tmě utopený motor subtilního rozměru, a poměrně malého objemu. Nenechme se ale unést prvním dojmem, tenhle svalovec umí s malou a lehkou Alpinou řádně zamávat. Dva karburátory a um konstruktérů slaví úspěch. Na výborném poměru hmotnost/výkon se mimo jiné podílí laminátová karoserie, použitá sériově u všech vozů.

Pokud neoželíte spolucestujícího, je do Alpiny možné naložit jen pár drobností. Dvoumístné kupé vskutku přebytečným místem neoplývá. Pod přední kapotou totiž sídlí náhradní kolo a palivová nádrž, pro některé soutěžní modely s objemem až 98 litrů. Tak je lepší kapotu zase zavřít a kochat se pohledem na elegantní linie táhnoucí se od hlavních světlometů a továrního znaku k přednímu oknu. Alpinky rozhodně nejsou nejlepší partnerky pro prázdninové cesty, zato vás ale potěší pokud jim povolíte uzdu.

Ještě než usednete za volant, určitě si všimnete velkého červeného A na koberečcích před sedadly řidiče a spolujezdce, které vám decentně připomene do jakého usedáte vozu. Pokud budete dál na pochybách, jsou tu další argumenty. Hluboká sedadla nízko na podlaze, odkud se řidiči naskytne výhled na kruhové ukazatele přístrojové desky. Těm dominují dva velké budíky rychloměru a otáčkoměru. Ostatní ukazatele musely ustoupit do pozadí a hrají druhé housle.
Před spolujezdcem se usadila dvojce stopek, nekompromisně ženoucích řidiče k maximálním výkonům. Pokud se budete chtít roztahovat, tak si nechte zajít chuť. Tohle není prezidentská limuzína, ale sportovní nářadí, padnoucí na míru jako perfektně ušité boty. Na sportovní vůz poměrně dlouhá řadící páka je výborně po ruce a tak už by stačilo jen otočit klíčkem v zapalování a vyrazit na vlastní závod proti času.

V roce 1971 představila Alpine novou generaci sportovních vozů: A 310 se čtyřválcovým motorem o objemu 1605 ccm a výkonem 115 k. Tento motor byl převzat a upraven z tehdejšího bestselleru značky - Renaultu 16.

Viktor Kazda, Marek Pimper

Galerie

Alpine Mille Milles A106
Modelový rok	1955 -- 1960
Motor	čtyřválec, 747 ccm
Výkon	31kW/42k (6000 ot./min.)
Max. rychlost	153 km/h
Produkce (ks)	251
Alpine A108
Modelový rok	1957-65
Motor	čtyřválec, 845 ccm
Výkon	26kW/35 k (5000 ot./min.)
Max. rychlost	138 km/h
Produkce (ks)	236
Alpine A110
Modelový rok	1962-78
Motor	čtyřválec, objem různý
Výkon	různý
Max. rychlost	různá
Produkce (ks)	7176
Alpine GT/4
Modelový rok	1963-69
Motor	-
Výkon	-
Max. rychlost	-
Produkce (ks)	-

Při nehodě na dálnici: Místo k zastavení vybírej zásadně za nehodou. Klidně ve větší vzdálenosti.