Cesta k Meganu CC


Moje cesta k Renaultu byla vlastně velkou náhodou. Po té, co jsem v roce 2011převzal služební vůz a prodal dosavadní Mondeo, začal jsem se poohlížet po něčem co by bylo pro radost za volných víkendů. Kabriolety mne vždy přitahovali a dlouze jsem rozmýšlel kterým směrem se vydat a zaujaly mne auta typu Coupe-Cabrio sice s pevnou střechou, ale velmi jednoduše se z toho dá udělat nefalšovaný kabriolet.
Přiznám se, že původně mé kroky směřovaly k Peugeotu 307, ale když jsem objížděl několikátý bazar, kdy auta sice z venku byla pěkná, ale při bližším ohledání v děsivém stavu, náhodou jsem v jedné dílně přilehlého bazárku blízko Chrudimi narazil Megana. V té chvíli byl na heveru a měl úplně rozebraný předek, protože kolečka původní převodovky chtěla na svět a tak byla třeba její výměna. Přesto nebo možná právě proto mne přitahoval, protože si nikdo na nic nehrál, nic neskrýval a tak jsem pro něj po týdnu čekání na zprovoznění vyrazil. A dneska jsem moc rád, že to byl právě Renault a právě Megane CC. Musím přiznat, že mne jízda pod modrou oblohou naprosto nadchla a ve chvílích volna rád bloudím těmi nejzapadlejšími silničkami na Vysočině. 

Protože mi však původní vzhled, tedy zejména plechová kola s poklicemi, nějak neseděl s představou, začal jsem pátrat po vhodných litých. Nebylo to jednoduché rozhodování, ale věřím, že výsledek stojí za to. Letos přes zimu jsem ještě instaloval sadu nástavců a dolakoval vše do jednoho původního odstínu červené a myslím, že to je poslední vnější úprava, protože věřím, že tak jak dnes Megane vypadá je ještě decentní úprava a dále jít nechci.

Nu, a protože právě skončil 28. sraz RCČR v Mělníce a stejně jako minulý byl skvělý, těšíme se již na ten 29.



Galerie




Chtěl po vás někdy policicta úplatek?
Ne nikdy
Naznačil, že by chtěl
Ano, ale nedal jsem mu ho
Ano, dal jsem mu ho
Úplatek jsem sám nabídl
Desatero účastníka dopravní nehody. 7. Dohodni případné svědky.


Link to old english version.