Le Brno 31.3.2007 - Megane sraz

Megaňáci - sešli jsme se

Je to už pár týdnů co se, po výstižné větě Mavericka „ved v konecnom dosledku sme vsetci Renaultaci“, začal domlouvat sraz u příležitosti účasti Renault Clubu ČR na závodech Le.

Brno bylo svou pozicí výhodné pro sraz české a slovenské části členů Megane fóra, které mezi sebou jinak dělí propastná vzdálenost. Slovo dalo slovo a především díky velké snaze našich zahraničních členů se podařilo vše náležitě dohodnout. Účast přislíbila celá řada členů ze všech konců republiky České i Slovenské, ale jak už všichni po zkušenostech z ostatních srazů známe, většina z nás není stoprocentním pánem svého času, a tak se počítalo s velkou řadou odpadlíků.

Den D

31. března ráno se první v okolí autodromu objevil modrý Megane Luccy. Asi po půlhodinovém hledání otevřeného vchodu a několika chytrých radách vrátného, který toho zjevně nevěděl o nic víc než my, jsme se vzdali a zavolali posily. Jen pár minut od nás se už pohyboval bílý Valdův oř, jenž se nám hnal ihned na pomoc. Ve dvou už jsme měli větší sílu a vrátného se tedy podařilo udolat. Konečně jsme byli na závodišti. Do startu zbývala necelá čtvrthodina, auta se již řadila na startovní rovince, napětí rostlo. Rychle jsme se vydali hledat nejlepší pozici pro sledování závodu. Po chvilkách ostychu jsme brzy pochopili systém chaosu, který dovoloval návštěvníkům téměř cokoliv, a tak jsme na start měli skvělý výhled a to přímo z boxové uličky na cílové rovince. Závod byl odstartován…

První naše dojmy byly však hodně zmatené. Prohledali jsme startovní pole asi desetkrát, než jsme pochopili co se asi děje. Totiž po Renaultu 11, kterým měli naši nebeští jezdci drandit, nebyla ani památka, ale nečekaně se na dráze objevily dva vozy značky Renault Clio. Hned jsme začali zjišťovat co se děje. Naštěstí se nám podařilo odhalit 100kuče, který nám společně s Jarkem vše objasnil. Seznámeni se situací jsme šli pozorovat jak týmy krouží po okruhu. V této části závodu se nic dramatičtějšího nedalo čekat, tak jsme uznali za vhodné jít vyhlížet naše kolegy.

A první na sebe nedali dlouho čekat. Už krátce po osmé se objevili Needyx a Kohoo. Ale ještě než jsme se stihli pořádně seznámit, byli tu další. V těsném závěsu přijeli Mega se svým Scenicem a Mirec se svým modrým Meganem. Sraz se tedy vyvíjel přinejmenším slibně. Bohužel první špatnou zprávou bylo, že jeden z hlavních aktérů se nemohl dostavit. Maverick to však pojal velice sportovně a jako omluvu své neúčasti nám poslal aspoň krásný pozdrav (viz galerie).

Protože se nás valná většina viděla poprvé, následovalo seznamování. Většina řidičů si s sebou vezla nějakého toho spolujezdce, či dva a někteří neváhali a přivezli na sraz celou rodinu, proto se na parkovišti před hlavním vchodem už pohyboval pěkný hlouček lidí a všichni se bavili o jednom. O Meganech! Kdo co má, kdo má jaký motor, co upravoval, co neupravoval, ale má to jinak, co má kdo navíc a co komu chybí a tak dále a tak dále… Postupně jsme prolezli jedno auto za druhým a hledali vzájemnou inspiraci pro budoucí vylepšení našich miláčků. K tomu všemu nám střídavě představovali svou hudební aparaturu Valda, Needyx a Mega.

K našemu překvapení se k nám během těchto seznamovacích akcí přidali ještě Lefi se svý modrým coupé, Iwi se scenikem a Mkx222 s módně bílým hatchbackem. Parkoviště už bylo beznadějně plné, všichni jsme už znali, auta už jsme rozebrali a zpět složili do posledního detailu, a tak nezbývalo než se vrhnout na to, pro co jsme sem všichni přijeli. Šlo se fandit!!!

Členové Megane fóra se takticky po skupinkách rozmístili po autodromu, aby co nejefektivněji pokryli celou dráhu. Závod se vyvíjel poměrně slušně. Obě Clia se držela v horní polovině startovací listiny a bez problémů kroužila po autodromu. Blížil se čas oběda, a tak jsme se postupně scházeli opět na parkovišti. Hodina H byla domluvena na 15:00. Přesně na tuto dobu jsme vyhlásili výjezd na spanilou jízdu a hromadné focení. Bohužel nás do té doby opustili Mkx222, Mirec a Iwi, ale i tak jim děkujeme za jejich účast. Aspoň částečně náš smutek zahanal PeTT, který ještě na poslední chvíli rozšířil naše řady.

Vyrazili jsme tedy na krátkou spanilou jízdu. Celou kolonu vedla Lucca, kterou poslušně následovalo šest dalších „Meganistů“. Cílem naší cesty bylo nedaleké parkoviště kde jsme se pěkně seřadili a mohlo začít focení. Po spotřebování veškerého fotografického materiálu se pokračovalo v rozpravě. Čas neúprosně běžel, a protože některé z nás čekala opravdu dlouhá cesta domů, z parkoviště pomalu začínala auta ubývat. S přáním šťastné cesty a se slovy „zase někdy“ jsme se všemi rozloučili. Poslední na parkovišti zůstali už jen Lucca a Valda, skalní fanoušci, kteří fandili až do konce závodu a večer gratulovali závodníkům týmu Renaulclubu.

Závěrem nezbývá než konstatovat, že sraz se vydařil skvěle. Počasí nám vyšlo téměř ideálně, účastníků bylo až nečekaně (10 aut, to už je, řekla bych, moc pěkné) a nálada byla naprosto skvělá. Doufejme, že se minimálně ve stejně velké sestavě sejdeme i na následujícím srazu, tentokrát na srazu RCČR 18. - 20.května v Mělníku.

Video ze srazu: http://www.youtube.com/watch?v=c-GFLdI3pzU

Lucie Fantysová

Galerie

Desatero účastníka dopravní nehody. 7. Dohodni případné svědky.